Švédské hroby u Mouřence.

Stráže a Svatobor Annín, sklárnaK zajímavým a trochu i tajemným místům Hartmanicka patří místo nazývané Švédské hroby. Ty se nacházejí kolem dvou kilometrů západním směrem od obce Annín. Tato obec byla známá především významnou sklárnou. Obec je rozložena na levém břehu řeky Otavy a západně nad ní se tyčí Černá hora ( 614 m.n.m.). Nejbližším městem je Sušice, od které je Annín vzdálen přibližně 10 kilometrů. Spojnicí je silnice č. 169, která prochází údolím po pravém břehu řeky Otavy. Z té se odbočuje vpravo přes most, od kterého je to do vsi několik desítek metrů. V obci lze zaparkovat a odtud se pokračuje po žluté na rozcestí s červenou, která míří na Mouřenec.Huťská horaMouřenec, kostelJeště v osadě začíná prudké stoupání, za posledním stavením obce vstupuje stezka do lesa a po několika desítkách metrů je po pravé straně výrazný skalní útvar. Jeho výška je okolo 15 metrů, ale v okolí je les a ze skály není nikam vidět. Za skálou cesta prochází loukou a odtud je hezký výhled na kostel sv. Mořice na Mouřenci. Po chvilce se dochází na prostranství před kostelem. Kostel se začal stavět ke konci první Mouřenec, kříž u vchodu na hřbitovpoloviny 13. století a věž byla dostavěna o několik let později. Barokní přestavba přinesla rozšíření, které pokračovalo kolem poloviny 19. století stavbou kaple na jižní straně a na počátku 20. století byla postavena sakristie. Mezi roky 1991 až 1993 byl kostel opraven. V okolí kostela je hřbitov a další stavbou na hřbitově je kostnice z poloviny 18. století.41. Švédské hroby

42. Švédské hroby, kapličkaOd kostela se jde dále po červené. Při cestě po pravé straně stojí budova bývalé školy. Následuje rozcestí s naučnou stezkou. Přibližně po 100 metrech červená odbočuje k jihu a ke švédským hrobům se odbočuje na cestu vpravo. Začíná mírné stoupání a z těchto míst se otevírají kouzelné výhledy jak k severu tak i jihu na hory Šumavy. Na severu je pásmo Stráží s její nejvyšší Nuzerovskou Stráží ( 802 m.n.m.), o něco dále Svatobor ( 845 m.n.m.) s rozhlednou. Na obzoru je pásmo Nepomucké vrchoviny. Jihu vládne Huťská hora ( 1187 m.n.m.)a o něco dál k západu je výrazný Radkovský vrch ( 907 m.n.m.), na který navazuje mohutný hřeben Křemelné ( 1125 m.n.m.). Stoupání  Mouřenec, bývalá školadosahuje svého vrcholu a vlevo za nízkou zídkou je kaplička. Jsou zde pohřbeni Švédové, kteří padli při potyčkách s císařským vojskem během třicetileté války. K hrobům se váže i několik pověstí, které tomuto místu dávají tajemný nádech. Opět jsou odtud hezké výhledy směrem k Šumavě. Za pozornost jistě také stojí dvě staleté lípy u cesty ke hrobům.KřemelnáKřížek cestou k MouřenciStejnou cestou se vracíme do Annína, kde stojí za návštěvu znovu obnovená sklárna. Ta se v posledních letech opět dostává na výsluní. Nádherné broušené sklo se jen tak někde nevidí. Jedná se o desítky různých kolekcí, mezi kterými jsou i hodně rozměrné kusy. K tomu je nutné přičíst další druhy skla a nechybí tu ani vánoční ozdoby. A to není všechno, je možné pozorovat mistry skla přímo při práci a podívaná je to více než zajímavá. Místní specialitou se zdá zdobení broušeného skla malými granáty. Je nutné vyzdvihnout ochotu zaměstnanců. Návštěvu annínské sklárny by si turisté jedoucí na Šumavu neměli nechat ujít.Radkovský vrch a KřemelnáAnnín, prodejna sklaDo kostela sv. Mořice je možné během prázdnin nahlédnout. Pořádá se tu hodně akcí a samotná prohlídka probíhá denně od 16 hodin. Je možné si na webových stránkách místa dohodnout i jiný termín. Sklárna s prodejnou je otevřená každý den od 9,00 hodin, včetně sobot a nedělí. Parkovat je možné přímo na parkovišti před sklárnou nebo před nedalekým hotelem. Délka této vycházky je kolem 5 kilometrů s převýšením okolo 100 metrů.Švédské hroby, lípy

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Pozoruhodný hrad Landštejn.

 Pohled na hrad od severu Vstupní budova hraduHrad Landštejn patří k výrazným historickým stavbám v oblasti České Kanady. Je jedním z nejstarších českých hradů a byl postaven v románském slohu, pravděpodobně ke konci 12. století. Dá se předpokládat, že jeho stavba trvala více let. Uvádí se, že zakladatelem byl český král Přemysl Otakar I. Spíše je ale pravdou, že na jeho počátku stojí moravská větev Výstavní místnost na hraděPřemyslovců. Někdy po roce 1260 se hrad dostal do držení rodu Vítkovců, kteří si přidali ke svému rodovému jménu dodatek páni z Landštejna. Od roku 1381 se stali majiteli panství Krajířové z Krájku. Ti jej vlastnili přes dvě stě let a v této době prošel hrad velkou gotickou přestavbou. Byly postaveny další hradní paláce a masivní opevnění. Rok 1771 byl pro Landštejn katastrofou. Po zásahu bleskem hrad vyhořel a pozvolna se začal měnit ve zříceninu. Velkorysý obrat k jeho záchraně nastal až v šedesátých letech 20. století. Rekonstrukce se protáhla až do následného desetiletí, ale výsledek byl jedinečný a hrad opět získal ztracený věhlas. Pohled na hrad od jihuTřetí hradní bránaPři pobytu na Jindřichohradecku není snad ani možné návštěvu hradu vynechat. Z Jindřichova Hradce to je kolem 30 kilometrů. Odtud se jede po silnici č. 128 směrem na Novou Bystřici. Provoz tady je velmi malý a navíc jedna rovinka střídá druhou a to až do Nové Bystřice. Na severním okraji městečka se odbočí východním směrem a po silnici č. 158 se pokračuje až do osady Klášter II. Tady se odbočí na okresku doleva a pokračuje se dále k východu. Projíždí se většinou lesem a je možné prohlédnou si pevnůstky v okolí, kterých tu je několik desítek. Jízda končí na parkovišti přímo pod hradem.Hrad od východu Hradní palácJeště před samotnou návštěvou hradu by se měla využít možnost celý hrad obejít. Cesta začíná pod západním svahem. Na něm patří obdiv vysokým hradbám s baštami. Pod jižní hradby je přístup složitější. Po zdolání skalnatého svahu se dojde na paseku a mezi stromy se objeví mohutná hradní věž. Odtud vede dobře znatelná stezka až na cestu pod východní částí hradu. Svah na východní straně je zcela bez keřů a stromů. Z těchto míst je hrad vidět v celé své kráse a vyniká jeho mohutnost. Na cestu navazuje stezka od parkoviště a po krátkém výstupu se vyjde na prostranství před hradní renesanční bránou.Vstupní brána hradu Pohled z věže do palácePo vstupu do hradu zbývá zakoupit vstupenky a může se jít. Chodí se bez průvodce a tak si to člověk může skutečně vychutnat. Hned za branou je po pravé straně malá expozice zaměřená na dějiny hradu. Je tu i občerstvení a WC. Mírné stoupání pod zdmi hradního paláce končí ve druhé bráně, za kterou hrad ukrývá zbytky románského paláce. Po jeho stranách se tyčí dvě mohutné hranolové věže. Při pohledu k obloze se doslova tají dech. V této části je Pohled z věže na palácmožnost vstoupit do několika dalších místností. Následně se po schodišti dojde do dalšího patra. Potemnělá hradní kaple zve ke krátkému zastavení. Z kaple se pokračuje na vyhlídku v jihozápadní části hradu. Nad ní se vypíná hlavní věž, na severu jsou gotické paláce a pod jižní stěnou hluboký hradní příkop. Následuje schodiště ve věži a konečně modrá obloha.Západní část paláce Mochna jarníTak tohle se prostě musí vidět. Pohled do všech světových stran je skutečně nádherný. V blízkosti i ve větší vzdálenosti od hradu je rozsáhlé moře lesů. Mezi nimi je na západě osada Pomezí se starou kaplí. Na severu to jsou jen a jen lesy. Na východě se zrcadlí hladina přehradní nádrže Landštějn. Někde v lesích na jihu prochází státní hranice s Rakouskem. Na zdi jsou osazeny tabule míst, která jsou vidět a vzdálenosti k nim. Samotný pohled na hrad pod věží je prostě úchvatný a člověk neví, na co se dívat dřív. Mírný větřík pod modrou oblohou připomíná, že to všechno kolem není sen. Prostě nádhera, která se jen tak někde nevidí. Pohled z věže k západuHradní příkopSestup věží dává nahlédnout do míst, která při stoupání nebyla vidět. Při návratu k hradní bráně se objeví několik maličkostí, které očím cestou k hradu unikly. Smírčí kameny s vytesanými kříži u zdi paláce jsou toho příkladem. Před bránou je možné odbočit vpravo do hradního příkopu a ten projít až pod hlavní věž. Několik trsů mochny jarní dávají tomuto místu pohádkový nádech. Příkop navíc slouží mimo jiné i ke střelbě z luků. Rozhovor s paní v U vstupní bránypokladně je o současných hradních pánech, kterým se musí složit poklona. Zbývá dojít k parkovišti a je docela příjemnou zastávkou posezení ve zdejší restauraci a při kávě vstřebat více jak hezké zážitky. Vždyť tato kamenná krása patří k významným románským památkám i v rámci střední Evropy. Otevřeno mají v sezóně každý den kromě pondělí a seniorské vstupné 45,- Kč je tak zvanou lidovou cenou. Popsat všechno, co člověk kolem vidí, by bylo na silnější knížku a navíc fotografie jsou vhodným doplňkem a tak jim závěr ponechám.Pohled na přehradu z věže

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář