Obec Chotýšany.

1-chotysany-zamek1a-chotysany-zamekSamotný název již vybízí položit si otázku, co že je v Chotýšanech tak zajímavého. Když se podíváme do středověku, tak zjistíme, že v tomto období byla ves dosti významným sídlem a centrem poměrně velké oblasti. Sice je první písemná zmínka až z roku 1250, ale osada zde stála již dávno před tímto datem a byla tady už i kamenná tvrz. Kdo chce sledovat historii obce najde zajímavé a hodně rozsáhlé čtení. Majitelů panství se tady vystřídalo poměrně dost ale ti 17-chotysany-vstupni-schodiste-zamkunejvýznamnější nalezneme až v 18. století. V roce 1743 nechal poblíž staré tvrze postavit nový zámek v barokním slohu hrabě z Vrtby, Arnošt František I. Tento rod vystřídali páni z Mitrovic, kteří panství vlastnili až do roku 1872. V náramně rychlém sledu se poté vystřídalo několik dalších majitelů a těmi posledními byli Langhammerové z Bíliny. Těm byl zámek v roce 1948 komunisty zabaven a poté zde byly byty a místní knihovna. V roce 1958 byl zámek prohlášen kulturní památkou. Bohužel ani tato skutečnost zámku moc nepomohla. Po sametové revoluci byl zámek vrácen původním majitelům a později prodán jakési italské firmě. Výsledkem byla značná devastace areálu a jedinou pozitivní zprávou je, že část budov byla alespoň opatřena novou střechou.1b-chotysany-zamecke-nadvori53-chotysany-kostel-sv-havla-severni-stranaO něco lépe na tom je nejvýznamnější sakrální stavba obce, kostel sv. Havla. Ten byl poprvé zmíněn v roce 1315. Byl postaven před tímto datem v raně gotickém slohu a byl o málo menší než stavba, kterou vidíme dnes. Ta je z let 1841 – 1843. Při této přestavbě byl kostel doplněn o věž v západním průčelí a oratoř. Věž ale v roce 1897 vyhořela, ale byla ještě v tomto roce opravena. Významný pro kostel byl i rok 1962, kdy byly ve věži zavěšeny dva zvony. Kostel62-chotysany-vstupni-brana-na-hrbitov je jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu, na kterou navazuje půlkruhový presbytář. Loď i presbytář mají křížovou žebrovou klenbu. Sakristie je umístěna pod oratoří. Zařízení kostela je barokní. Na hlavním oltáři jsou obrazy sv. Havla a sv. Máří Magdaleny. Pamětní deska z roku 1880 připomíná, že v kostele je pohřbeno několik šlechticů. Na jižní zdi věže je náhrobní kámen nad hrobem Adama Františka hraběte z Vrtby. Kostel stojí na hřbitově a ten je zmiňován již v roce 1357, což je skutečně zajímavé datum. Hřbitov je obehnán zdí. Při vchodu na hřbitov je velmi pěkná socha sv. Jana z Nepomuku z roku 1794 v barokním slohu.1c-chotysany-zamek37-chotysany-zbytek-kasnyVe hřbitovní zdi jsou vrátka, kterými se vstupuje do zámeckého parku. Jen několik statných starých stromů připomíná jeho lepší období. Jinak je park zamořen náletovými stromy a keři. V severním okraji parku je zřícený barokní pavilon. O něco blíže k zámku je torzo kašny. Budova zámku je na půdorysu písmene T. Barokní objekt byl doplněn severním křídlem v novogotickém slohu. Ke křídlu vedlo dnes zcela zničené schodiště. To samé platí o 16-chotysany-zriceny-barokni-pavilonvnitřních prostorách zámku. Před západní částí je velké zdevastované nádvoří, na němž roste staletá lípa. Při jižní straně jsou na zámek napojeny hospodářské budovy. Na severní straně nádvoří je zborcený pivovar. V této ruině mají být zbytky původní tvrze. Toto tvrzení ale nelze ověřit. Z nádvoří se dá projít na silnici vedoucí středem obce. Tady jistě zaujme nádherný platan a o něco níže pomník padlým ve světové válce. Ten byl odhalen v roce 1929 a oprava opěrné zdi kolem pomníku proběhla v roce 1997. Nedaleko pomníku je umístěn kříž.52a-chotysany-kostel-sv-havla69-chotysany-pomnik-padlymChotýšany se nacházejí severně od silnice 112, která spojuje Vlašim s Benešovem. Prvně jmenované město je přibližně sedm kilometrů na JV. Benešov deset kilometrů na SZ. Obec se nachází v nadmořské výšce 450 metrů a žije tady kolem 550 obyvatel. Na západní straně je několik, do 500 metrů vysokých, kopců. Tady pramení Chotýšanský potok, který obcí protéká a je na něm několik menších rybníčků. Obecní úřad je v ulici pod kostelem. Za pozornost stojí i opravená škola a něco jistě dopoví fotografie místa.63-chptysany-kostel-sv-havla

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Hrad Prácheň.

41-prachen-pohled-na-vez-od-severu1-velke-hydcice-nadraziHrad se nachází na vysoké skále nad řekou Otavou, přibližně 4 kilometry JZ od města Horažďovic. Původně zde stálo Přemyslovské hradiště, které bylo centrem této oblasti. Zříceniny hradu, na které se díváme dnes jsou o něco mladší. Nechal jej postavit kolem roku 1315 Bavor III. se svolením krále Jana Lucemburského. Někdy ke konci 15. století za Půty Švihovského byl3-velke-hydcice-slunecni-hodiny hrad o něco více opevněn. Byly postaveny hradby a bašty na JV straně hradu. Kdy byl hrad opuštěn, se asi už nedozvíme. Skutečností je, že v roce 1558 je o hradě uvedeno, že je pustý a opuštěný. Přesto se do dnešních dnů dochovala ještě velká část kdysi rozlehlého hradu. Je vidět, že hrad má obdélníkový půdorys. V jeho středu stojí torzo kulaté věže. Na západní straně jsou dosti zachované hradby, na které navazují zbytky budov. Východní a severní část je o něco skromnější. Nejméně zdiva zbylo na straně jižní. Tolik stručný pohled do minulosti.25-prachen-kostel-sv-klimenta66-hradec-vstup-do-stolyNa hrad se ponejvíce vychází z Horažďovic, ale hezčí a romantičtější cesta je ta z Velkých Hydčic. Jde se po dobře značené naučné stezce Velké Hydčice – Prácheň. Ta začíná nedaleko nově opraveného nádraží a prochází jižní části obce. Tady stojí za povšimnutí sluneční hodiny na budově pohostinství a nově opravená hasičská zbrojnice. O něco dál je po levé straně kemp a fotbalové hřiště. Na straně opačné je řada domků. Za tím posledním se cesta stáčí k 16-prachen-vstupni-brana-na-hrbitovželezniční trati. Údolí Otavy je tu již hodně široké a na pravém břehu, kudy se jde, jsou louky. Následuje slepé rameno řeky, je možné, že tudy řeka kdysi tekla. Odtud je již vidět Prácheň. Přibližně po 1 kilometru se podchází trať a za ní je vysoká vápencová skála. Na ní postavené obydlí se jmenuje Hradec pod Práchní. V některých zápisech se uvádí, že to bylo předsunuté obranné místo hradu. Ve skále je vchod do středověké štoly, ve níž se těžil křemen s obsahem zlata. Štola byla využita i při stavbě železnice z Babin do Klatov k uložení výbušnin.42-pohled-z-prachne-na-horazdovice36-prachen-hradby-na-zapadni-straneCesta od skály začíná stoupat. Prochází se lesem a jaro je tady přímo kouzelné. Kvete několik druhů rostlin a ve velkém množství tu převládá jaterník trojlaločný. Při stezce je několik informačních panelů. Les končí a následuje prostranství s turistickým přístřeškem. Je zde možné i zaparkovat auto. Po levé straně je hřbitov a kostel sv. Klimenta. Původní kostel patřil mezi 46-kaplicka-sv-jana-z-nepomuku-u-velkych-hydcicnejstarší v celé zemi. Legenda praví, že byl vysvěcen sv. Metodějem. Dnes můžeme vidět gotický presbytář a barokní loď. 0dtud je to již jen několik desítek metrů na samotný hrad. Hradem prochází stezka, ze které máme hrad jako na dlani. Zaujmou rozkvetlé jaterníky, odkvétající sněženky a několik trsů čemeřice nachové. Mezi stromy je hodně omezený pohled do údolí Otavy. Jsou tu informační tabule o zdejší fauně a flóře. Zajímavostí také je, že z Práchně byl odvezen kámen do základů Národního divadla. Stejnou stezkou se jde ke kostelíku a pokud se chce člověk rozhlédnout i do okolí, je vhodné jít po červené značce k silnici a po té se vrátit do Velkých Hydčic.117-hradec-pod-prachni50-velke-hydcice-kapleHned po vyjití z lesa jsou vidět na SV Horažďovice a pohled na vrchol Práchně. O něco níže se otevírají velmi hezké výhledy k severu a SZ. Je vidět velká část Nepomucké vrchoviny a několik obcí. Nad tím je protáhlý hřeben Slavníku ( 627 m.n.m.). Na SZ je část hřebene Budětické vrchoviny a město Nalžovské Hory. Cestou ke vsi se jde kolem křížků a hezké kapličky. Následuje ves a to její nejstarší část. Tou je na mírném svahu rozložená náves. Kolem ní je několik 53-velke-hydcice-pomnik-padlymstavení s prvky selského baroka. Uprostřed návsi, pod několika starými lípami, je barokní kaple z roku 1813, zasvěcená sv. Janu z Nepomuku. Před ní stojí toskánský sloup s křížem. Kaple je na malé vyvýšenině, která je obestavěna zídkou. Před zídkou je zajímavý pomník padlým ve světové válce, který hlídá lev. Odtud je to na nádraží kolem 5 minut. Celá cesta je dlouhá kolem 5 kilometrů s celkovým převýšením okolo 80 metrů. Vlaky tu jezdí v obou směrech ve dvou hodinových intervalech. Je možné vyjít z Velkých Hydčic a jít do Horažďovic.118-pohled-od-prachne-k-sz-v-pozadi-slavnik

Posted in Nezařazené | Leave a comment