Jezero Wielki Staw v Krkonoších.

17-maly-sisak-v-pozadi-vysoke-kolo46-spindlerova-boudaRáno je jako vymalované a je předzvěstí dalšího hezkého dne. Dobrou snídani máme za sebou a jde se hledat autobusová zastávka. Ta nejbližší by měla být v severní části Špindlerova Mlýna, na levém břehu řeky Labe. Je tomu tak a po několika dalších minutách nás veze autobus ke Špindlerově boudě. Projíždíme údolím Labe a o něco později se již šplháme úzkou horskou silnicí s mnoha zatáčkami. Přibližně po dvaceti minutách jízda končí v sedle hřebene Krkonoš nedaleko výše jmenované boudy. Nejeli jsme sami, autobus byl plně obsazen a větší část turistů míří k mapám a k rozcestníkům. Následně se skupinky rozcházejí na různé strany. My jsme tady poprvé a dnes bychom chtěli dojít alespoň k vyhlídce na jezero Wielki Staw.23-pohled-ze-stezky-na-snezku 12-maly-sisakOd Špindlerovy boudy ( 1198 m.n.m.) vycházíme po červené stezkou Česko-polského přátelství. Ta hned za chatou začíná stoupat a od odbočky k chatě na polské straně ( Schronisko odrodzenie ) se mění i její povrch. Kamenitý povrch je hodně rozbitý a místy to jde velmi pomalu. Tady už jdeme po polském území. Hora po pravé straně je Malý Šišák ( 1440 m.n.m. ). Na jejím svahu je velmi hezké kamenné moře. Okolo stezky jsou rozměrné porosty kleče a cesta je stále horší. Je vidět, že i o hodně mladším37-stezka-u-sloneczniku turistům to po ní moc nejde. Ti starší, ke kterým patříme i my, se občas musí zastavit a vybírat, kudy vlastně jít dál. Otevírají se nám velmi zajímavé pohledy do polské roviny. Po levé straně je hora Tepy Szczyt ( 1387 m.n.m.). Stezka se srovnala s vrstevnicí a přes kleče v jejím okolí toho moc nevidíme. Jakoby vyrostla ze země se před námi vynořuje skála a když k ní dojdeme, zjistíme, že se jmenuje Slonecznik. Jsme tady ve výšce ( 1420 m.n.m.). Nad námi je Stříbrný hřbet ( 1490 m.n.m.). Na východě jsou Luční hora ( 1555 m.n.m.), o metr nižší Studniční hora a je vidět i samotná Sněžka ( 1603 m.n.m.). Je čas na přestávku.74-slonecznik60-slonecznikDošli jsme až sem a tak to musíme zvládnout i k vyhlídce na jezero. Od skály začíná mírné klesání a přibližně po 15 minutách se v hloubce pod námi objevuje modrá hladina jezera. Wielki Staw je jedno ze dvou krkonošských jezer ledovcového původu. Nachází se v nadmořské výšce 1225 metrů. Jeho rozloha je 6,5 ha a dosahuje hloubky až 25 metrů. Nad ním se vypíná 180 metrů vysoká žulová stěna. V jezeře roste poměrně vzácná vodní kapradina šídlatka jezerní. Pohledy na jezero z několika různých 32-wielki-stawmíst prostě nemají chybu. Čas o něco pokročil a sluníčko o sobě dává vědět stále víc. Potkáváme několik skupin turistů a na těch starších je vidět únava. Stín nikde a tak vítáme i mráčky, které občas slunce zastíní. Konečně se zase díváme na kamenné moře Malého Šišáku a jsme docela rádi, když se pod námi objevuje střecha Špindlerovy boudy. Nebylo to sice nic světoborného a ušli jen něco mezi 8 až 9 kilometry, ale dalo to docela zabrat. Takové vedro na hřebenech jsme nečekali. Ale hory a samotné jezero nám námahu bohatě vynahradily. Je to hezká oblast na polské straně Krkonoš a turistů tady přece jen tolik nechodí.26-wielki-staw

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Nepomuckou a Svatoborskou vrchovinou.

-pohled-na-javori1-maloniceOblast, kde jsou hranice výše jmenovaných vrchovin je tak trochu zapomenutým koutkem naší země. Značených turistických cest tu je velmi málo a to platí i o turistech. Jako by v těchto končinách nebylo nic zajímavého. Vrcholky kopců zde většinou pokrývají lesy, ale na svazích jsou pastviny a někde i pole. Vísky jsou tady malé, dosti často ukryté v zeleni a skoro v každé je nějaká ta sakrální drobnost. Potoky vytvořily mělká údolí a jejich břehy lemují někde až5-pohled-od-trzku-k-vychodu neproniknutelné porosty. Na úzkých silničkách se sem tam ukáže auto či traktor a i cyklisté sem někdy zabloudí. Dosti často jsou vidět pasoucí se stáda krav, ovcí a někdy i koní. Zbývá otázka, jak se sem dostat. Kdo k cestě zvolí vlak a vystoupí na zastávce v Malonicích, je na místě. Tato zastávka je nejvýše položenou na trati z Horažďovic předměstí do Klatov. Poté již jen zbývá jít a dívat se kolem sebe.9-cestou-z-trzku-do-podoli7-trzek-kapleNa malonické zastávce se přejdou koleje a přes louku kolem malého rybníčku se jde k severu. Za loukou je silnička, která míří na návrší. Odtud se začínají otevírat pohledy na okolní kopce. Na jihu je vidět část Svatoborské vrchoviny se hřebenem Javoří ( 726 m.n.m.). Na západě je výrazný hřbet s nejvyšší Boudovkou ( 729 m.n.m.). Tady byla za bolševika raketová základna a v jižní části hřebene se ukrývá zřícenina kostela sv. Bartoloměje. Směrem k východu jsou louky s 8-trzek-tankovkalesíky a kopečky pod 600 m. n. m. Na konci stoupání se při silnici objeví velký hospodářský objekt a tabule u silnice oznamuje, že víska dole je Tržek. Je celá ukrytá v zeleni a několik starých lip stojí za vidění. Mají tady i malou kapličku a zvonici. Za vsí se narazí na tak zvanou betonovou tankovku. Tou se jezdilo na Boudovku.36-podoli-zamecek10-pohled-od-trzku-k-jzZ Tržku pokračuje silnička k jihu do Podolí. Je to dosti prudký sešup. Na okolních pastvinách se právě odpočívá. Další kilometr je pryč a je tu malá náves se zvoničkou a křížkem. O něco níže je po pravé straně malý zámeček. Ten tu stojí od 1. poloviny 19. století. Je to hezká patrová budova s valbovou střechou. Na té je hranolová lucerna s bání. Na konci vsi je Westernový ranč a jak hlásí tabulka na plotě je v současné době mimo provoz. Silnička za vsí prochází 38-podoli-westernúdolím Podolského potoka. Ze silnice tu odbočuje cesta k mlýnu. Prochází mezi chatami a poté lesem několik metrů nad levým břehem potoka. Po několika stech metrech končí a dál pokračuje jen několik stezek. Tady by se mělo házet korunou, ale ta má jen dvě strany. Volba padá na tu nejblíže k potoku. Nad ní je prudký sráz a železniční trať. Stezka si občas zahraje na schovávanou, ale kdo hledá tak i najde. Les je za zády a pokračování po louce končí u Drmového potoka.15-uloh-kapleJe nutné jít k silnici, kde je jediná možnost jak potok přejít. Za mostem je lepší pokračovat 55-uloh-zaber-z-obcepo louce. Silnice z Klatov do Sušice je dosti divoká. Na jihu se zvedá vrchol Bruskova ( 707 m. n. m. A na opačné straně je opět vidět Javoří, ale ze druhé strany. Ves Úloh je další zastávkou. Mají tady na návsi hezkou kapličku. Za obcí po levé straně silnice je vidět větší stavení. Původně to byl kostel, který byl v roce1781 zrušen. Poté budova sloužila jako sýpka a dnes se tady bydlí. Za57-uloh-byvaly-kostel Úlohem začíná stoupání. Nejlépe je jít po okolních loukách a to až na konečnou, nádraží v Nemilkově. Od nádraží je hezký pohled k západu. Kde je vidět již výše zmíněný Bruskov a o něco vyšší Pavlův vrch ( 762 m. n. m. Když se to všechno sečte, tak je v nohách asi 9 kilometrů s celkovým převýšením kolem 150 metrů. Vše je i na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.17-pohled-na-bruskovsky-les

Posted in Nezařazené | Leave a comment