Od Zahálky do Velhartic a na horu Háj.

-borek-pohled-od-busku7-rybnik-busek-pohled-na-zapadni-brehZ autobusové zastávky u Zahálky vedou první kroky k severu, směrem na Velhartice. Prvním, co návštěvníka upoutá, je hora Borek ( 865 m.n.m.), která vystupuje po pravé straně, vysoko nad krajinu. Po několika desítkách metrů se projde přes sklizené pole a louku a po chvíli se mezi stromy zaleskne hladina rybníka Bušku. Rozloha rybníka je 2,7 ha a napájí jej Čeletický potok. Je rájem rybářů a v létě vyhledávaným koupalištěm. Nad východním16-velhartice-zidovsky-hrbitov břehem je strmý sráz, kterým prochází sotva znatelná stezka. Od rybníka jsou hezké výhledy k Šumavě a k západu. Překvapí jeho vysoká hráz. Dál lze jít po silnici, směrem na Velhartice. Před mostem, nad říčkou Ostružnou odbočuje vlevo modrá, turistická značka. Po té se přibližně po pěti minutách dojde k židovskému hřbitovu. Ten byl založen v roce 1858 a od roku 2006 je kulturní památkou. V současné době prochází obnovou.44-hrbitovni-kostel-sv-mari-magdaleny25-velhartice-kaplicka-sv-jana-z-nepomukuPo návratu na silnici se za mostem, po levé straně, objeví bělostná výklenková kaple sv. Jana z Nepomuku. Světcova barokní socha pochází z období baroka. Po dalších několika desítkách metrů se na návrší nad silnicí objeví po levé straně kostel sv. Máří Magdaleny. Svahem ke kostelu prochází pěšinka, jen průchod dvěma pásy křovin je obtížnější. Kostel tu stojí od roku 1373. V 16. století přibyla kaple a v 19. století byl nově sklenut presbytář a postavena kruchta. V36-bozi-muka-u-hrbitova současné době dostal novou střechu, ale jinak není v dobrém stavu. Kostel je jednolodní stavba s vysokým štítem na SZ straně. Na loď navazuje presbytář a střechu zdobí malá věžička. Okolo kostela je hřbitov, který je obklopen zdí. Celý areál je dosti tajemné místo a není divu, že báseň Svatební košile z Erbenovy kytice má svůj začátek právě tady.31-hrad-velhartice-od-jihu75-velhartice-zaber-z-obceOd hřbitova vede hezká březová alej do Velhartic. Při ní jsou po pravé straně zajímavá boží muka. Pocházejí z období baroka. Z cesty se otevírají hezké pohledy na městečko, hrad a horu Háj na západě. Samotné Velhartice jsou postaveny na mírném návrší. Stará výstavba se tady mísí s novou. K náměstí prochází několik uliček. V jedné z nich je malé muzeum šumavských minerálů. Několik stavení si zachovalo původní vzhled. Dominantou městečka je původně58-velhartice-kasna románský kostel Narození Panny Marie. Ten byl dokončen v roce 1240 a prošel později několika úpravami. Přesto si zachoval starobylost. Svatyně je dvoulodní, sklenutá gotickou klenbou a na ní navazuje pětiboký presbytář. Na východní straně je mohutná hranolová věž. Druhá věž na západní straně je zakončena bání. Ve stěně kostela se nachází starý náhrobník. Na náměstí je ještě klasicistní kašna z roku 1897 a břečťanem porostlý pomník padlým.55-kostel-panny-marie95-kriz-na-svahu-hajeHrad v listopadu je již zavřený, ale nelze minout staré velhartické lípy u fary, nedaleko náměstí. Z městečka vede červená, směrem k západu. Za posledním domkem města pokračuje červená po silnici na Malonice. S přibývající výškou se otevírají nádherné pohledy na Svatoborskou vrchovinu. Hrad a městečko posléze mizí a je tady okraj lesa na svahu Háje ( 777 m.n.m.). K vrcholu Háje žádná značka nevede. Mezi okrajem lesa a polem se dá projít na96-haj-zapadni-svah-haje louku a nad ní se vstoupí do lesa. Po nedávné vichřici to nevypadá dobře. Navíc velká část pod vrcholem je v zajetí šlahounů ostružiníku a cesta vede několik metrů pod vrcholem. Po západním svahu klesá cesta do údolí Drnového potoka. Staré modříny na okraji lesa se převlékly do zlaté a louky začínají rezivět. Kamenný křížek u cesty doplňuje okolní krásu. Kamenitá cesta vstupuje do lesa a končí na louce. To je již v dohledu střecha Chrastova dvora a po dalších pěti minutách konečná na nemilkovském nádraží.82-haj99-dvur-chrastov-u-nemilkovaDélka této cesty je přibližně 10 kilometrů s celkovým převýšením okolo 250 metrů. Samotná hora Háj je součástí Velhartické vrchoviny. Její nejvyšší bod je na východní straně dosti dlouhého hřebene. Z větší části je porostlá převážně smrkovým lesem s menší příměsí modřínů a listnatých stromů. Východní svah jsou většinou louky a několik polí. Odtud je hezký pohled na již zmíněnou Svatoborskou vrchovinu a část Šumavy. Přes Háj značené cesty nevedou. Celá cesta je na mapě KČT č. 64 Železnorudsko.88-svatoborska-vrchovina-pohled-z-haje

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Hrad Rýzmburk nebo také Osek.

37-ryzmburk-vez-na-zapadni-strane-palace27-ryzmburk-vez-na-vnejsim-predhradiPři pohledu do minulosti nalezneme první písemnou zmínku o tomto pozoruhodném hradě již v roce 1250. V ní je napsáno o Borešovi z Rýzmburka. Výzkum na hradě ale posunul jeho stáří o několik desetiletí s tím, že jeho nejstarší části byly postaveny již v první polovině 13. století. Majiteli hradu byli v tomto období páni z Rýzmburku, kteří měli ve svém znaku hrábě. Podle toho se také nazývali Hrabišici. Tento rod patřil mezi velmi významné šlechtické rody v Čechách. Ve své době měli největší podíl na rozvoji českého severozápadu. Kromě hradu byli také zakladateli známého kláštera cisterciáků v nedalekém Oseku. Některé členy rodu nalézáme i na královském dvoře a to ve významných postech.22-ryzmburk-vez-palace21-ryzmburk-hradby-pri-vstupu-do-hraduZlomový byl pro tento rod rok 1398 ve kterém prodali své majetky v Oseku, včetně hradu Rýzmberku, míšeňskému markraběti. Poté z regionu natrvalo odešli. Hrad od této doby měl svého purkrabího. Protože se prodej panství uskutečnil bez královského souhlasu, začaly spory o jeho vlastnictví. Ty se protáhly až do roku 1459, ve kterém se hrad vrátil pod královskou správu. Za vlády krále Ferdinanda I. byl v roce 1530 prodán hrad pánům ze Sulevic. Ti byli na hradě do roku 1538, kdy se přesídlili do zámku v Duchcově. Hrad Rýzmburk byl natrvalo opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.41-ryzmburk-pohled-z-dolniho-nadvori38-ryzmburk-basta-v-horni-casti-hraduHrad byl postaven na úzkém skalním hřbetu, který obtéká ze severní a východní strany potok. Již ve své době patřil k nejrozsáhlejším hradům v království. Hrad je možné rozdělit na dvě části. Tou první jsou na nejvyšším místě hřbetu obytné věže s kaplí, které byly jádrem hradu. Tou druhou je při jižní a západní straně o mnoho větší areál, který se vyznačuje masivní věží. Ta byla doplněna hradbami se střeleckými baštami. Hrad nebyl nikdy dobyt a patři k nejlépe opevněným v celé oblasti. Během 19. století se hradní zřícenina stala vyhledávaným výletním místem. Ve třicátých letech se tu zastavil i Karel Hynek Mácha a při této příležitosti vznikla kresba hradu. Ve druhé polovině 19. století byla věž opatřena vyhlídkou. Od roku 2014 je majitelem hradu město Osek.17-osek-pamatnik-katastrofy-na-dole-nelson19-ryzmburk-kaplicka-na-rozcesti-pod-hrademZ města na hrad lze jít po červené, po které také prochází naučná stezka „Přírodou a dějinami Oseka“. Po přechodu železnice je po levé straně stezky památník tragedie na dole Nelson III. Ta se stala 3.1.1934, kdy při výbuchu uhelného prachu zahynulo 142 horníků. Od roku 1978 je památník národní kulturní památkou. Cesta dále stoupá hodně úzkým údolím Oseckého potoka. V jeho první části jsou po levé straně skokanské29-ryzmburk-hradby-prvniho-nadvori můstky. V okolí cesty se nacházejí starší stavení i nové chaty. Ke kapličce, která v současné době prochází opravou, je stoupání mírné. To se za kapličkou mění v docela příkrý svah. Po levé straně se zvedají skály se zříceninou hradu. Kolem cesty jsou osazeny informační tabule naučné stezky a je tady nový turistický přístřešek. Stoupání končí u rozcestí, ze kterého se vchází na hrad.43-ryzmburk-vez-ne-vychodni-casti-hradu39-ryzmburk-hradby-ve-stredni-casti-hraduStezka hradem začíná u severního sedla hradního hřbetu. Prochází se pod západním parkánem a nejvyšší částí hradu. Projde se západním parkánem k vnějšímu předhradí, na kterém stojí vysoká válcová věž. Odtud je možné přejít konec hradního hřbetu na jižní straně. U věže se stezka vrací do protisměru velkým dolním nádvořím. Z nádvoří stezka stoupá ke vstupní brance, za níž je vstupní prostor vnitřní části hradu. Druhé nádvoří je obklopeno věžemi a hradbou. Je to i nejvyšší místo hradu. Na hradě stále probíhají opravy a do některých míst se vstup nedoporučuje. Naši návštěvu ukončují kapky deštíku a my se stejnou cestou do Oseka.40-ryzmburk-dolni-nadvori24-ryzmburk-hospodarska-cast-na-hradbachCelá cesta je dlouhá okolo 5 kilometrů, s převýšením kolem 200 metrů. Hrad je volně přístupný. Autem se dá dojet až ke kapličce. Ještě několik čísel, které přiblíží velkost hradní zříceniny. Plocha vymezená hradbami je 8075 m2. Délka hradeb 455 metrů. Plocha vnitřního předhradí 1660 m2. Plocha vnitřního hradu 1030 m2. Plocha věžového paláce 92,8 m2 a plocha jihozápadní věže 77,4 m2. Hrad nejen že ohromí, ale i okouzlí.23-ryzmburk-hradby-na-jizni-strane

Posted in Nezařazené | Leave a comment