Hrad Rýzmburk nebo také Osek.

37-ryzmburk-vez-na-zapadni-strane-palace27-ryzmburk-vez-na-vnejsim-predhradiPři pohledu do minulosti nalezneme první písemnou zmínku o tomto pozoruhodném hradě již v roce 1250. V ní je napsáno o Borešovi z Rýzmburka. Výzkum na hradě ale posunul jeho stáří o několik desetiletí s tím, že jeho nejstarší části byly postaveny již v první polovině 13. století. Majiteli hradu byli v tomto období páni z Rýzmburku, kteří měli ve svém znaku hrábě. Podle toho se také nazývali Hrabišici. Tento rod patřil mezi velmi významné šlechtické rody v Čechách. Ve své době měli největší podíl na rozvoji českého severozápadu. Kromě hradu byli také zakladateli známého kláštera cisterciáků v nedalekém Oseku. Některé členy rodu nalézáme i na královském dvoře a to ve významných postech.22-ryzmburk-vez-palace21-ryzmburk-hradby-pri-vstupu-do-hraduZlomový byl pro tento rod rok 1398 ve kterém prodali své majetky v Oseku, včetně hradu Rýzmberku, míšeňskému markraběti. Poté z regionu natrvalo odešli. Hrad od této doby měl svého purkrabího. Protože se prodej panství uskutečnil bez královského souhlasu, začaly spory o jeho vlastnictví. Ty se protáhly až do roku 1459, ve kterém se hrad vrátil pod královskou správu. Za vlády krále Ferdinanda I. byl v roce 1530 prodán hrad pánům ze Sulevic. Ti byli na hradě do roku 1538, kdy se přesídlili do zámku v Duchcově. Hrad Rýzmburk byl natrvalo opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.41-ryzmburk-pohled-z-dolniho-nadvori38-ryzmburk-basta-v-horni-casti-hraduHrad byl postaven na úzkém skalním hřbetu, který obtéká ze severní a východní strany potok. Již ve své době patřil k nejrozsáhlejším hradům v království. Hrad je možné rozdělit na dvě části. Tou první jsou na nejvyšším místě hřbetu obytné věže s kaplí, které byly jádrem hradu. Tou druhou je při jižní a západní straně o mnoho větší areál, který se vyznačuje masivní věží. Ta byla doplněna hradbami se střeleckými baštami. Hrad nebyl nikdy dobyt a patři k nejlépe opevněným v celé oblasti. Během 19. století se hradní zřícenina stala vyhledávaným výletním místem. Ve třicátých letech se tu zastavil i Karel Hynek Mácha a při této příležitosti vznikla kresba hradu. Ve druhé polovině 19. století byla věž opatřena vyhlídkou. Od roku 2014 je majitelem hradu město Osek.17-osek-pamatnik-katastrofy-na-dole-nelson19-ryzmburk-kaplicka-na-rozcesti-pod-hrademZ města na hrad lze jít po červené, po které také prochází naučná stezka „Přírodou a dějinami Oseka“. Po přechodu železnice je po levé straně stezky památník tragedie na dole Nelson III. Ta se stala 3.1.1934, kdy při výbuchu uhelného prachu zahynulo 142 horníků. Od roku 1978 je památník národní kulturní památkou. Cesta dále stoupá hodně úzkým údolím Oseckého potoka. V jeho první části jsou po levé straně skokanské29-ryzmburk-hradby-prvniho-nadvori můstky. V okolí cesty se nacházejí starší stavení i nové chaty. Ke kapličce, která v současné době prochází opravou, je stoupání mírné. To se za kapličkou mění v docela příkrý svah. Po levé straně se zvedají skály se zříceninou hradu. Kolem cesty jsou osazeny informační tabule naučné stezky a je tady nový turistický přístřešek. Stoupání končí u rozcestí, ze kterého se vchází na hrad.43-ryzmburk-vez-ne-vychodni-casti-hradu39-ryzmburk-hradby-ve-stredni-casti-hraduStezka hradem začíná u severního sedla hradního hřbetu. Prochází se pod západním parkánem a nejvyšší částí hradu. Projde se západním parkánem k vnějšímu předhradí, na kterém stojí vysoká válcová věž. Odtud je možné přejít konec hradního hřbetu na jižní straně. U věže se stezka vrací do protisměru velkým dolním nádvořím. Z nádvoří stezka stoupá ke vstupní brance, za níž je vstupní prostor vnitřní části hradu. Druhé nádvoří je obklopeno věžemi a hradbou. Je to i nejvyšší místo hradu. Na hradě stále probíhají opravy a do některých míst se vstup nedoporučuje. Naši návštěvu ukončují kapky deštíku a my se stejnou cestou do Oseka.40-ryzmburk-dolni-nadvori24-ryzmburk-hospodarska-cast-na-hradbachCelá cesta je dlouhá okolo 5 kilometrů, s převýšením kolem 200 metrů. Hrad je volně přístupný. Autem se dá dojet až ke kapličce. Ještě několik čísel, které přiblíží velkost hradní zříceniny. Plocha vymezená hradbami je 8075 m2. Délka hradeb 455 metrů. Plocha vnitřního předhradí 1660 m2. Plocha vnitřního hradu 1030 m2. Plocha věžového paláce 92,8 m2 a plocha jihozápadní věže 77,4 m2. Hrad nejen že ohromí, ale i okouzlí.23-ryzmburk-hradby-na-jizni-strane

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Strašínská jeskyně v Šumavském podhůří.

vchod-do-jeskyne3-informace-o-jeskyniStrašínská jeskyně je jedinou větší krasovou jeskyní v Šumavském podhůří. Je součástí Bavorovské vrchoviny a to jejího podcelku Budětické vrchoviny. Jeskyně se nachází přibližně 1 kilometr na severozápad od Strašína. Západně od jeskyně je široké údolí, kterým protéká Nezdický a Zuklínský potok. V mělkém údolí od jihovýchodu přitéká potok od Strašína, který měl zřejmě 7-pohled-ke-vchodurozhodující podíl na vzniku tohoto krasového útvaru. Přímo nad jeskyní je návrší, jež pokrývá smíšený les a křoviny. Pod jeho západním svahem jsou pozůstatky vápencového lomu. O něco níže, pod prudším svahem je vchod do jeskyně. Ta byla v minulosti i místem těžby limonitu. Ten byl dodáván do hutí a využíval se i v keramickém průmyslu. Těžba byla zahájena v roce 1936 a naštěstí pro jeskyni v tom samém roce skončila.-vapencovy-lom30-jezirkoKe vchodu do jeskyně se sestupuje po prudším svahu k masivní mříží. Vchod je široký 6 metrů a jeho výška okolo 1,6 metrů. Hned za vchodem se vstoupí do největšího prostoru v podzemí. Jeho délka dosahuje 26 metrů, šířka 12 metrů a je vysoký do 3 metrů. Celá síň je na prudkém svahu, který končí u malého jezírka. Za tímto jezírkem je ještě další, ke kterému je vstup hodně obtížný. Z tohoto prostoru lze pokračovat na východní straně chodbičkami, které se musí prolézat po kolenou. V některých místech jsou stropy chodby vyšší. Délka chodeb v této části je 80 metrů. Na opačné straně je širší chodba dlouhá 60 metrů a přístup do ní není tak obtížný. Délka všech chodeb Strašínské jeskyně je kolem 200 metrů.39-korenovy-stalagmit41-stalagmity-z-nich-nebudouJako každá jeskyně, tak i tato má několik pozoruhodností. Ve stropě jeskyně jsou mísovité, dosti velké prohlubně, které údajně vytvořila kondenzovaná voda. Jako stříbrný povlak na stropě vypadají kapky vody, které visí na konečcích plísně. Raritou ale jsou živé stalagmity, které se tak trochu podobají kaktusu. Jejich růst způsobuje voda, která na ně kape ze stropu. Jsou tu i jen ve stadiích kořínků, ale kvůli vysokému23-materidouska stropu nad nimi nevyrostou. Jeskyně je také zimovištěm několika druhů netopýrů. Projít se tímto podzemním královstvím je zajímavé. Svítí se pouze baterkami. Upravené cesty v jeskyni nejsou, dá se říci, že návštěvník vidí jeskyni v původním vzhledu. Hodně to klouže a občas se musí na všechny čtyři. Jíl v jeskyni je skutečně přítulný. Na rukách drží velmi dobře a hezky i barví.11-pohled-od-jeskyne-na-sedlo9-udoli-strasinskeho-potokaPrůvodce jeskyní byl výborný, hodně toho nejen o zdejším podzemí věděl. Vstup do jeskyně je na vlastní nebezpečí. Vstupné bylo 40,- Kč a otevřeno bude opět v příštím roce na přelomu července a srpna. Parkovat je možné nedaleko jeskyně. K úplnosti je nutné popsat výhledy od jeskyně. Na jihu je vidět v celé kráse hřeben Javornické hornatiny. Na západě hora Sedlo ve Svatoborské vrchovině s rozhlednou. V okolí je i zajímavá květena. Zrovna kvetly mateřídouška, devaterník, chrastavec a třezalka. Jediným nedostatkem bylo málo světla při fotografování. Jeskyně je na mapě KČT č. 68 Pootaví.13-pohled-na-javornickou-hornatinu

Posted in Nezařazené | Leave a comment