Mezi dvěma řekami.

22-zikovy-pohled-na-sumavu10-zikovyŘeky Volšovka a Ostružná protékají Svatoborskou vrchovinou a v jejich druhé polovině toku je od sebe dělí nižší hřeben. Jsou tady od sebe přibližně 10 kilometrů. V této oblasti je několik zajímavých míst a především výhledy do všech světových stran jsou jedinečné. Zbývá si vybrat nástupní místo. Mapa jich nabízí hned několik, ale tím hodně zajímavým se zdá křižovatka u Františkovy Vsi. Místo je dobře dosažitelné autobusem ze Sušice, který sem dojede 15-zikovy-zamekpřibližně za 15 minut. Údolí Volšovky je dosti široké a utápí se v zeleni. Nad pravým břehem říčky se zvedá Volšovská Stráž a nad druhým břehem je Tomanův kopec ( 603 m.n.m.). Turisté se tady skoro nevyskytují a značených cest tu je poskrovnu.39-svatobor-pohled-od-svojsic46-svojsicka-tvrz31-castkov-zaber-ze-vsiZ křižovatky u Františkovy Vsi se jde po okresce k vísce Žikov. V okolí silnice jsou jen louky a jedinou kvetoucí rostlinou na nich jsou jestřábníky. Silnice tady mírně stoupá a po čtvrthodince se vchází do vsi. Z bujné zeleně vykukuje několik střech a ta největší patří zdejšímu zámku. Několik 33-vchod-do-staveni-v-castkovechhospodářských budov na okraji vísky je ve špatném stavu. Zámek na tom není lépe, je celý obklopen vysokými plevely, mezi kterými převládají kopřivy. Z těchto míst se otevírají výhledy na nedaleké Petrovice a hory Šumavy. Ve východní části obce roste zdaleka viditelný, památný Vaňkův dub. O tomto místě je první zmínka v roce 1331, kdy byla majetkem známého rodu Dohalských. Samotný zámek je obdélníková budova, která byla postavena v barokním slohu. Dnes by se tu mohla točit pohádka o Šípkové Růžence.85-kostel-sv-jana-krtitele35-castkovy-zaber-z-obceSilnička od vsi stále stoupá a v jejím okolí jsou stromy a remízky. Mezi nimi jsou malé loučky, které se využívají jako pastviny. Následuje krátký rovinatý úsek a rozcestí. Zde se odbočuje ze silnice vpravo na polní cestu, která míří k osadě Částkovy. Osada má jen několik stavení. Mezi nimi vyniká chaloupka, která je obklopena postavami ze dřeva. Před lety tu žil řezbář pan Brodil a jeho práce jsou na mnoha místech v okolí. Upoutá jistě dům postavený ve slohu selského40-svojsice-pohled-od-jihu baroka. Z osady cesta klesá do údolí Svojšického potoka. Za posledním domkem se otevírá pohled na obec Svojšice a na východě se vypíná rozložitý Svatobor. Svojšice jsou starým středověkým sídlem. Poprvé se o nich píše v roce 1366, ale ves tu stála o mnoho let dříve. Rod Cílů ze Svojšic tu nechal postavit mezi 14. a 15. století kamennou tvrz. K té byl v 18. století přistavěn barokní zámeček. Tvrz je soukromým majetkem a v letních měsících bývá na několik dnů přístupná veřejnosti.65-kocikuv-statek53-svojsice-tvrzPři vstupu do vsi je po levé straně větší rybník s ostrůvkem a vodníkem. V areálu tvrze je několik hospodářských budov. Mimořádnou sakrální stavbou tady je kostel sv. Jana Křtitele, který byl postaven okolo roku 1250 v raně gotickém slohu. V období baroka byla ke kostelu přistavena kaple sv. Barbory. Dnešní vzhled kostela je z roku 1787. Okolo kostela je malý hřbitov. V roce77-svojsice-vnitrek-kostela 1876 tady byl pohřben člen Tylovy divadelní skupiny, český herec Jan Kaška. Roste tady několik starých památných lip, mezi nimiž vyniká Valdmanova lípa ve východní části vsi a Svojšická lípa, západně od kostela. Jedinečnou památkou na období baroka je jistě Kocíkův statek, který se dochoval v původním stavu. Stavení se několikrát objevilo na filmovém plátně. Za zmínku stojí místní hasičská zbrojnice.99-bretetice101-breteticePo krátkém, rovném úseku začíná opět stoupání k osadě Břetětice. Na západě z lesů vykukuje vrchol Přenýře ( 702 m.n.m.) a Kaltský vrch ( 757 m.n.m.). Sucho se tady podepsalo na pastvinách, tráva je sežehnutá a zežloutlá. Svatobor se mezitím natočil západním svahem. Po několika desítkách metrů se vchází do Břetětic. Víska má pouze několik stavení a tak jen pár drobných 119-lesisov-kaplesakrálních objektů v okolí upoutá pozornost. Za vsí silnička pozvolna klesá a v zatáčce, která mění směr k severu, je odbočka k hospůdce Ztracence. Tady bohužel mají právě dovolenou. Most přes potok je nejnižším bodem tohoto úseku. Pohled do koryta, ve kterém není ani kapka vody je oznámením, že sucho tady vládne již delší dobu. Za mostem se trochu stoupá, silnice tady prochází lesem a stín je vítaným společníkem. Krátké klesání a mezi stromy jsou vidět střechy domů v Lešišově.130-lesisov106-lesisovska-lipaPřed vsí, po levé straně roste Lípa nad Lešišovem. Nádherný strom, který v širokém okolí nemá konkurenci. V celé zemi jich asi moc nebude. Zodpovědět otázku, jak je starý, se asi nedá, odhad je 700 až 800 let. O vísce samotné se dá říci, že byla postavena ve strži. Domky jsou rozesety po stráních nad malým potokem. V dolní části obce je malá kaplička a křížek. Otevírá se odtud pohled k severu a východu. Zbývá se rozhodnout, kam jít na vlak. Volba padla na Hrádek u Sušice. Z okraje obce lze jít volně po loukách. Je to tady o mnoho zelenější díky potoku, který napájí nedaleký Lešišovský rybník. Hladina rybníka je ukrytá mezi křovím a rákosím. Jen na jižní straně je možnost spatřit hladinu. Za svůj domov si jej vybrala labutí rodinka. Mají šest potomků a jejich taťka mě dává na vědomí, že nejsem vítán. Od rybníka se prochází po louce při okraji lesa až ke Kalnému potoku. Jeho údolím se dojde k soutoku s Ostružnou. Říčka se klikatí mezi stromy a Hrádek je na dohled. Po cestě v horkém dni je docela příjemné dívat se na řeku z okna vlaku.135-lesisovsky-rybnik

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Od Zahálky do Velhartic a na horu Háj.

-borek-pohled-od-busku7-rybnik-busek-pohled-na-zapadni-brehZ autobusové zastávky u Zahálky vedou první kroky k severu, směrem na Velhartice. Prvním, co návštěvníka upoutá, je hora Borek ( 865 m.n.m.), která vystupuje po pravé straně, vysoko nad krajinu. Po několika desítkách metrů se projde přes sklizené pole a louku a po chvíli se mezi stromy zaleskne hladina rybníka Bušku. Rozloha rybníka je 2,7 ha a napájí jej Čeletický potok. Je rájem rybářů a v létě vyhledávaným koupalištěm. Nad východním16-velhartice-zidovsky-hrbitov břehem je strmý sráz, kterým prochází sotva znatelná stezka. Od rybníka jsou hezké výhledy k Šumavě a k západu. Překvapí jeho vysoká hráz. Dál lze jít po silnici, směrem na Velhartice. Před mostem, nad říčkou Ostružnou odbočuje vlevo modrá, turistická značka. Po té se přibližně po pěti minutách dojde k židovskému hřbitovu. Ten byl založen v roce 1858 a od roku 2006 je kulturní památkou. V současné době prochází obnovou.44-hrbitovni-kostel-sv-mari-magdaleny25-velhartice-kaplicka-sv-jana-z-nepomukuPo návratu na silnici se za mostem, po levé straně, objeví bělostná výklenková kaple sv. Jana z Nepomuku. Světcova barokní socha pochází z období baroka. Po dalších několika desítkách metrů se na návrší nad silnicí objeví po levé straně kostel sv. Máří Magdaleny. Svahem ke kostelu prochází pěšinka, jen průchod dvěma pásy křovin je obtížnější. Kostel tu stojí od roku 1373. V 16. století přibyla kaple a v 19. století byl nově sklenut presbytář a postavena kruchta. V36-bozi-muka-u-hrbitova současné době dostal novou střechu, ale jinak není v dobrém stavu. Kostel je jednolodní stavba s vysokým štítem na SZ straně. Na loď navazuje presbytář a střechu zdobí malá věžička. Okolo kostela je hřbitov, který je obklopen zdí. Celý areál je dosti tajemné místo a není divu, že báseň Svatební košile z Erbenovy kytice má svůj začátek právě tady.31-hrad-velhartice-od-jihu75-velhartice-zaber-z-obceOd hřbitova vede hezká březová alej do Velhartic. Při ní jsou po pravé straně zajímavá boží muka. Pocházejí z období baroka. Z cesty se otevírají hezké pohledy na městečko, hrad a horu Háj na západě. Samotné Velhartice jsou postaveny na mírném návrší. Stará výstavba se tady mísí s novou. K náměstí prochází několik uliček. V jedné z nich je malé muzeum šumavských minerálů. Několik stavení si zachovalo původní vzhled. Dominantou městečka je původně58-velhartice-kasna románský kostel Narození Panny Marie. Ten byl dokončen v roce 1240 a prošel později několika úpravami. Přesto si zachoval starobylost. Svatyně je dvoulodní, sklenutá gotickou klenbou a na ní navazuje pětiboký presbytář. Na východní straně je mohutná hranolová věž. Druhá věž na západní straně je zakončena bání. Ve stěně kostela se nachází starý náhrobník. Na náměstí je ještě klasicistní kašna z roku 1897 a břečťanem porostlý pomník padlým.55-kostel-panny-marie95-kriz-na-svahu-hajeHrad v listopadu je již zavřený, ale nelze minout staré velhartické lípy u fary, nedaleko náměstí. Z městečka vede červená, směrem k západu. Za posledním domkem města pokračuje červená po silnici na Malonice. S přibývající výškou se otevírají nádherné pohledy na Svatoborskou vrchovinu. Hrad a městečko posléze mizí a je tady okraj lesa na svahu Háje ( 777 m.n.m.). K vrcholu Háje žádná značka nevede. Mezi okrajem lesa a polem se dá projít na96-haj-zapadni-svah-haje louku a nad ní se vstoupí do lesa. Po nedávné vichřici to nevypadá dobře. Navíc velká část pod vrcholem je v zajetí šlahounů ostružiníku a cesta vede několik metrů pod vrcholem. Po západním svahu klesá cesta do údolí Drnového potoka. Staré modříny na okraji lesa se převlékly do zlaté a louky začínají rezivět. Kamenný křížek u cesty doplňuje okolní krásu. Kamenitá cesta vstupuje do lesa a končí na louce. To je již v dohledu střecha Chrastova dvora a po dalších pěti minutách konečná na nemilkovském nádraží.82-haj99-dvur-chrastov-u-nemilkovaDélka této cesty je přibližně 10 kilometrů s celkovým převýšením okolo 250 metrů. Samotná hora Háj je součástí Velhartické vrchoviny. Její nejvyšší bod je na východní straně dosti dlouhého hřebene. Z větší části je porostlá převážně smrkovým lesem s menší příměsí modřínů a listnatých stromů. Východní svah jsou většinou louky a několik polí. Odtud je hezký pohled na již zmíněnou Svatoborskou vrchovinu a část Šumavy. Přes Háj značené cesty nevedou. Celá cesta je na mapě KČT č. 64 Železnorudsko.88-svatoborska-vrchovina-pohled-z-haje

Posted in Nezařazené | Leave a comment