Město Rokycany.

radnicenadraziRokycany se nacházejí v širokém údolí řeky Klabavy. Město obklopuje věnec zalesněných kopců. K těm významnějším patří Vršíček, Žďár, Kotel s rozhlednou a Čilina. Městem prochází železniční trať z Plzně do Prahy a na sever od města je dálnice D 5. Při pohledu do minulosti zjistíme, že Rokycany se řadí k nejstarším sídlům Plzeňska. První písemná zmínka se nachází v Kosmově kronice a je z roku 1110. Tehdy tu již stál biskupský dvorec a právě v něm císař Jindřich V. -v-ulici-u-nadraziustanovil novým českým knížetem Vladislava I. Je jisté, že osada tu byla možná o celé staletí dříve. Na počátku 11. století byl určitě při biskupském dvorci kostel. Sídlo nechal ve 13. století opevnit biskup Tobiáš z Bechyně. Rokycany byly od počátku církevním majetkem a ta si byla vědoma významu tohoto místa. V roce 1363 založil arcibiskup Arnošt z Pardubic proboštství. Příznivý vývoj se zastavil v období husitských válek. Tehdy bylo proboštství vypáleno a samotná osada několikrát dobyta.mariansky-sloup-a-kostel-p-marie-sneznedomy-na-namestiV roce 1436 přechází Rokycany z majetku církve do vlastnictví rodu Švamberků. V jejich vlastnictví město zůstalo až do konce 15. století. V roce 1498 odkupuje Rokycany král Vladislav II. a přiřazuje jej k takzvaným městům komorním. V roce 1546 je rokycanské proboštství zrušeno a od roku 1584 jsou Rokycany královským městem. Třicetiletá válka byla pro město katastrofou. Na rozdíl od mnoha jiných sídel se město velmi rychle z následků války vzpamatovalo. Bylo to především díky rozvoji železářské výroby. Dva velké požáry města v 18. století byly ulice-mirudevastující. Při druhém v roce 1784 lehlo popelem celé vnitřní město včetně kostela. Zpracování železa dalo městu znovu zelenou. V polovině 19. století zde stály Hirschovy a Guthovy železárny a Bedřichova huť. V této době došlo k výstavbě několika významných veřejných budov. První světová válka opět městu uškodila. V meziválečném období došlo k velkému oživení. Vznikly nové podniky, Marila, Hamiro a továrna na jízdní kola, Favorit, které byly známé i v zahraničí. Dnes mají Rokycany kolem 14 tisíc obyvatel a jsou tady podniky zaměřené především na automobilový průmysl. Zda je to správná cesta, na to odpoví až budoucnost.masarykovo-namestinadvori-radniceStavebními památkami z období středověku město sice neoplývá. Po požáru v roce 1784 bylo v podstatě znovu nově postaveno. Ale přesto se tu najdou zajímavé objekty. Kde jinde začít než ve středu města na Masarykově náměstí. Budovu barokní radnice začal stavět v roce 1784 plzeňský stavitel A. Barth. Práce přerušil požár a pokračovalo se do roku 1789, kdy se dosáhlo prvního patra. Mezi roky 1802 až 1810 byla budova zvýšena o druhé patro podle plánu budova-muzeaI. A. Palliardiho. V roce 1931 bylo průčelí novobarokně upraveno. Z průčelí vystupuje hranolová věž s cibulovitou bání. Domy na náměstí jsou většinou novějšího data a několik nese prvky baroka. Více barokních domů se nachází na Malém náměstí, především na jeho severní straně Zajímavé domy jsou také v ulici Míru. Barokní je i budova děkanství z poloviny 18. století. Ve Smetanově ulici severně od náměstí je empírová budova Masných krámů z 1. poloviny 19. století.kostel-nejsvetejsi-trojicemasne-kramyK nejstarším stavbám patří torzo městského opevnění v SZ části města. Tady stojí neudržovaná budova staré tiskárny. Zajímavou stavbou je mlýn na náměstí U Saské brány. V uličkách starého město jsou domy většinou přízemní a z menší části patrové. Dům V Brance nedaleko Masných krámů je jednou z ozdob města. Na náměstí Josefa Urbana zaujme dům se sedlovou střechou. Z veřejných budov stojí za pozornost budova základní školy nedaleko náměstí. V budova-byvale-hospodarske-skolyRaisově ulici je budova bývalé hospodářské školy. Mezi zajímavé stavby je možné zařadit vlakové nádraží z let 1929 – 1931. Rokycany mají i hvězdárnu, ta byla postavena po druhé světové válce a nachází se severně od města. Muzeum města je v budově u kostela a bylo založeno v roce 1905. Jižní část města je novějšího data.reka-klabavavnitrek-kostela-panny-marie-snezneSakrálních staveb je ve městě několik. Na prvním místě je jistě děkanský kostel Panny Marie Sněžné. Jeho původ sahá do 14. století, ale původní chrám byl při požáru v roce 1784 zničen. S jeho obnovou se začalo o rok později a to podle plánu I. A. Palliardiho. Stavba byla dokončena v roce 1788 a rok poté byl kostel vysvěcen. Dostavba věže začala v roce 1821 a to v empírovém slohu replika-barokni-kaple-u-rekypodle plánu stavitele Fr. Hegra a stavěla se do roku 1823. Kostel je trojlodní s pětibokým presbytářem. Loď i presbytář jsou sklenuty křížovou klenbou. Vnitřní zařízení je barokní a pochází ze zrušeného kostela sv. Michala v Praze. Hlavní oltář je z doby po roce 1760. Obraz hlavního oltáře namaloval J. Kramolín okolo roku 1780. Zajímavostí je rokoková kazatelna s bohatou řezbářskou výzdobou ze druhé poloviny 18. století. Varhany jsou z roku 1723 a zdobí je kapela andílků.kaple-sv-krize-na-kalvariibrana-parku-u-plzenske-branyDruhým kostelem města je kostel Nejsvětější Trojice v parku U Plzeňské brány. Býval kostelem hřbitovním. Byl postaven západně od opevněného města mezi roky 1609 až 1615 v goticko – renesančním slohu. Barokně byl upraven v 18. století, kdy byly přistavěny sakristie, oratoř a kaple sv. Rozálie. Svatyně je jednolodní stavba, na východní straně je třípatrový štít, který je rozčleněn římsami a trojúhelníkově ukončen. Západní průčelí nese nad korunní římsou renesanční třípatrovýfitzova-hrobka štít, který dělí slepé arkády. Věž je při jihozápadním nároží. Vnitřní zařízení pochází z 19. století. Hřbitov byl zrušen v roce 1967 a současnosti je zde park. Bylo zde ponecháno několik hrobek a zajímavých náhrobků. Tou nejvýstavnější je hrobka Fitzova. Při severní straně parku je kaple. V jižní části parku je opravená budova márnice a několik nových stavebních prvků.namesti-5-kvetnaprvni-zastaveni-krizove-cestyNa Kalvarii v severní části města je na svahu nad Holoubkovským potokem křížová cesta s kaplí sv. Kříže. Ta byla postavena v roce 1857 a má tvar rotundy. Zastavení křížové cesty tvoří kamenné pilířky s plechovými obrázky. Další sakrální stavbou je na druhém břehu potoka blíže k městu kaple Panny Marie Bolestné. Replika barokní kaple stojí na pravém břehu řeky Klabavy v nové části města. Nedaleko ní je deska v místě rodného domku Mistra Jana Rokycany. Osv-jan-z-nepomuku-u-klabavy něco dál proti proudu je barokní socha sv. Jana z Nepomuku z 18. století. Další socha tohoto světce stojí na Malém náměstí. Jedinečnou barokní památkou je mariánský sloup na Masarykově náměstí. Vytvořil jej v roce 1725 J. Hofman a pracoval na něm také sochař V. Bauer. Sloup byl dokončen v roce 1770. Ve spodní části sloupu jsou sochy světců a nad nimi trojboký sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem.53radnicepametni-deska-jana-rokycanyNovějšího data jsou pomníky na náměstí 5. května. Pomník padlým v první světové válce je z roku 1925 a druhý je určen obětem fašismu. Velmi hezká je zřejmě litinová pumpa v Jiráskově ulici. Na budově radnice jsou umístěny dvě pamětní desky. Jedna připomíná Mistra Jana Rokycana je litinová a byla sem vsazena v roce 1882. Druhá je k osvobození města americkou armádou. Zájemci o vojenskou techniku jistě navštíví Muzeum na demarkační čáře. Je zde vystaveno na 150 kusů vojenské techniky od roku 1918 až po současnost. Muzeum je v jižní části města při silnici na Šťáhlavy.pohled-na-kostel-od-reky

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Budětickou vrchovinou v okolí Suchého vrchu.

suchy-vrch-vrcholsusicke-nadraziSuchý vrch ( 533 m.n.m.) se nachází necelé dva kilometry na sever od sušického nádraží. Pod jeho západním svahem protéká říčka Ostružná a prochází tudy i silnice se železniční tratí ze Sušice do Hrádku. Řeka zde tvoří hranici mezi Budětickou a Svatoborskou vrchovinou a je tu i hranice přírodního parku Buděticko. Hřeben Suchého vrchu je položen ve směru sever – 3-reka-ostruznajih a nejvyšší bod je na pastvině severní strany vrchu. Na západním svahu je úzký pás lesa s převahou jehličnatých stromů. Všude jinde jsou pastviny, což je výhodou týkající se výhledů do všech světových stran. I když většina Budětické vrchoviny je na vápencovém podkladě, Suchý vrch je výjimkou. Květena je tu poměrně chudá a najdou se tu druhy, které mají rády suchá stanoviště a slunnou polohu. Dá se tu často potkat černá zvěř a srnčí.svatobor-a-hradekpohled-na-kalovy-ze-svahu-sucheho-vrchuVycházím od sušického nádraží cestou k severu, která je přímo proti nádražní budově. Přibližně po 100 metrech přecházím řeku Ostružnou a po jejím levém břehu pokračuji po pěšince proti proudu řeky. Řeka tu vytváří velký oblouk a tak pokračuji po silnici k továrně Koramex. Ještě před továrnou odbočuji vpravo a pokračuji po louce za plotem objektu. Po levé straně je malý potůček a pásmo křovin. Odtud je již vidět vrchol Suchého vrchu. Stoupám po louce k 38-lipy-pod-suchym-vrchemokraji lesa a v těchto místech se otevírají první výhledy, především k SZ. Dostávám se k severnímu okraji lesa a odbočuji vpravo na polní cestu. Výhledy se mění každým krokem. Na severu je vidět Vidhošť ( 759 m.n.m.) a ves Tedražice. Severozápad zdobí kostelík na Zdouní a hřeben Svatoborské vrchoviny. Na západě se vynořuje Hrádek ( 577 m.n.m.) a nad ním rozložitý Svatobor ( 845 m.n.m.). Cesta pozvolna stoupá a já se zastavuji u křížku pod dvěma starými lípami.1c-tedrazice-ze-sucheho-vrchuhora-ze-sucheho-vrchuOdtud mám vrchol Suchého vrchu jako na dlani. Navíc se mně otvírají nádherné výhledy jižním a východním směrem. Je odtud vidět i část Šumavy kolem Křemelné ( 1125 m.n.m.). Na severu se zvedá Hora ) 588 m.n.m.) a nad ní vykukuje Strážiště ( 670 m.n.m.). Na východě je část Budětické vrchoviny se Svatem ( 640 m.n.m.). Docházím na vrchol a pokračuji po loukách suchy-vrch-od-jihuk jihu k Ostré ( 529 m.n.m.). Výhledy se mění jak na filmovém pásu, navíc mě vyslyšelo i počasí. Docházím pod vrchol Ostré, nejvyšší bod je ukryt v hustém remízku, ale dá se k němu dojít. Procházím při křovinách na jižní svah Ostré. Odtud, jak jinak, je vidět část Šumavy, k tomu východní část Sušice a přímo pode mnou se klikatí Ostružná. Z Ostré scházím pěšinkou mezi hustým a trnitým křovím k řece a nádraží mám na dohled.sumava-ze-sucheho-vrchuostra-vrcholDélka cesty je něco kolem šesti kilometrů s celkovým převýšením okolo 60 metrů. Cesty tu skoro nejsou, jde se volně po loukách. Neprochází tudy ani žádná značená turistická cesta. Navíc v okolí Sušice je množství atraktivních míst a tak Suchý vrch a jeho okolí turisté nenavštěvují. Potkat tady člověka je nepravděpodobné. Je tu klid a místa stvořená pro romantické duše. S trochou fantazie člověk prochází pohádkovým krajem. Suchý vrch je na mapě KČT č.68 Pootaví.pohled-z-ostre-na-sumavu

Posted in Nezařazené | Leave a comment