Hrad Prácheň.

41-prachen-pohled-na-vez-od-severu1-velke-hydcice-nadraziHrad se nachází na vysoké skále nad řekou Otavou, přibližně 4 kilometry JZ od města Horažďovic. Původně zde stálo Přemyslovské hradiště, které bylo centrem této oblasti. Zříceniny hradu, na které se díváme dnes jsou o něco mladší. Nechal jej postavit kolem roku 1315 Bavor III. se svolením krále Jana Lucemburského. Někdy ke konci 15. století za Půty Švihovského byl3-velke-hydcice-slunecni-hodiny hrad o něco více opevněn. Byly postaveny hradby a bašty na JV straně hradu. Kdy byl hrad opuštěn, se asi už nedozvíme. Skutečností je, že v roce 1558 je o hradě uvedeno, že je pustý a opuštěný. Přesto se do dnešních dnů dochovala ještě velká část kdysi rozlehlého hradu. Je vidět, že hrad má obdélníkový půdorys. V jeho středu stojí torzo kulaté věže. Na západní straně jsou dosti zachované hradby, na které navazují zbytky budov. Východní a severní část je o něco skromnější. Nejméně zdiva zbylo na straně jižní. Tolik stručný pohled do minulosti.25-prachen-kostel-sv-klimenta66-hradec-vstup-do-stolyNa hrad se ponejvíce vychází z Horažďovic, ale hezčí a romantičtější cesta je ta z Velkých Hydčic. Jde se po dobře značené naučné stezce Velké Hydčice – Prácheň. Ta začíná nedaleko nově opraveného nádraží a prochází jižní části obce. Tady stojí za povšimnutí sluneční hodiny na budově pohostinství a nově opravená hasičská zbrojnice. O něco dál je po levé straně kemp a fotbalové hřiště. Na straně opačné je řada domků. Za tím posledním se cesta stáčí k 16-prachen-vstupni-brana-na-hrbitovželezniční trati. Údolí Otavy je tu již hodně široké a na pravém břehu, kudy se jde, jsou louky. Následuje slepé rameno řeky, je možné, že tudy řeka kdysi tekla. Odtud je již vidět Prácheň. Přibližně po 1 kilometru se podchází trať a za ní je vysoká vápencová skála. Na ní postavené obydlí se jmenuje Hradec pod Práchní. V některých zápisech se uvádí, že to bylo předsunuté obranné místo hradu. Ve skále je vchod do středověké štoly, ve níž se těžil křemen s obsahem zlata. Štola byla využita i při stavbě železnice z Babin do Klatov k uložení výbušnin.42-pohled-z-prachne-na-horazdovice36-prachen-hradby-na-zapadni-straneCesta od skály začíná stoupat. Prochází se lesem a jaro je tady přímo kouzelné. Kvete několik druhů rostlin a ve velkém množství tu převládá jaterník trojlaločný. Při stezce je několik informačních panelů. Les končí a následuje prostranství s turistickým přístřeškem. Je zde možné i zaparkovat auto. Po levé straně je hřbitov a kostel sv. Klimenta. Původní kostel patřil mezi 46-kaplicka-sv-jana-z-nepomuku-u-velkych-hydcicnejstarší v celé zemi. Legenda praví, že byl vysvěcen sv. Metodějem. Dnes můžeme vidět gotický presbytář a barokní loď. 0dtud je to již jen několik desítek metrů na samotný hrad. Hradem prochází stezka, ze které máme hrad jako na dlani. Zaujmou rozkvetlé jaterníky, odkvétající sněženky a několik trsů čemeřice nachové. Mezi stromy je hodně omezený pohled do údolí Otavy. Jsou tu informační tabule o zdejší fauně a flóře. Zajímavostí také je, že z Práchně byl odvezen kámen do základů Národního divadla. Stejnou stezkou se jde ke kostelíku a pokud se chce člověk rozhlédnout i do okolí, je vhodné jít po červené značce k silnici a po té se vrátit do Velkých Hydčic.117-hradec-pod-prachni50-velke-hydcice-kapleHned po vyjití z lesa jsou vidět na SV Horažďovice a pohled na vrchol Práchně. O něco níže se otevírají velmi hezké výhledy k severu a SZ. Je vidět velká část Nepomucké vrchoviny a několik obcí. Nad tím je protáhlý hřeben Slavníku ( 627 m.n.m.). Na SZ je část hřebene Budětické vrchoviny a město Nalžovské Hory. Cestou ke vsi se jde kolem křížků a hezké kapličky. Následuje ves a to její nejstarší část. Tou je na mírném svahu rozložená náves. Kolem ní je několik 53-velke-hydcice-pomnik-padlymstavení s prvky selského baroka. Uprostřed návsi, pod několika starými lípami, je barokní kaple z roku 1813, zasvěcená sv. Janu z Nepomuku. Před ní stojí toskánský sloup s křížem. Kaple je na malé vyvýšenině, která je obestavěna zídkou. Před zídkou je zajímavý pomník padlým ve světové válce, který hlídá lev. Odtud je to na nádraží kolem 5 minut. Celá cesta je dlouhá kolem 5 kilometrů s celkovým převýšením okolo 80 metrů. Vlaky tu jezdí v obou směrech ve dvou hodinových intervalech. Je možné vyjít z Velkých Hydčic a jít do Horažďovic.118-pohled-od-prachne-k-sz-v-pozadi-slavnik

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Z Medvědína k prameni Labe.

20-pohled-ze-silnice-do-cech6-pred-smidovou-vyhlidkouHorní stanice lanovky na Medvědíně ( 1234 m. n. m.) se plní přijíždějícími turisty, i když je to jen krátce po zahájení provozu. Modrá obloha slibuje hezký den, který je nutné náležitě využít. Od stanice se jde po červené, cesta tady prochází po Českém hřbetu většinou lesem. Jen občas se mezi stromy otevře okno k severu. Po suchém létě ani není překvapením, že je rostlinstvo zcela suché. Kromě několika žlutých kvítků jestřábníku už nic dalšího nekvete. Tak to pokračuje až ke Šmídově vyhlídce. Je tady trochu 26-prasetnik-jednoubornynával a tak se čeká. Výhled je odtud velmi hezký. Je vidět část Labského dolu a nad tím vším vrchy kolem Vysokého kola ( 1509 m. n. m.). Cesta prochází stále lesem a po krátkém sestupu končí na asfaltce. Tady to začíná sice jen mírně stoupat, zato délka stoupání trochu leká. Slunce se již také začalo více snažit a uschlé hořce a vřes na svahu nad námi jsou důkazem, že tu hodně dlouho nepršelo. Jen červené plody jeřábu to na chvilku trochu rozsvítí. Pohled ze silnice k jihu je trochu zastřený, tak se musíme spokojit jen pohledem na nejbližší okolí. Stoupání konečně končí v zatáčce u malého lomu. Malým překvapením je jediný květ prasetníku jednoúborného. Zdá se, že sucho kolem nevzal ani na vědomí. Přicházíme k Vrbatově boudě, kam právě dovezl autobus houf školáků. Je tu živo a hlavně rušno.25-kotel28-vrbatova-boudaJsme na turistickém rozcestí a nabízejí se dvě možnosti jak jít dál. Volíme opět červenou. Ta prochází kolem malého řopíku, který je doslova v obležení. Turistů trochu ubylo a cesta prochází porostem kleče, která většinou zakrývá výhled do okolí. Míjíme Hančův pomník a docházíme k Ambrožově vyhlídce. Očekávání, že Pančavský vodopád nebude nic moc se naplnilo. Voda sice trochu teče, ale do údolí stéká jen v malých šňůrkách. Výhled z vyhlídky ale všechno vynahrazuje. Pod námi je Pančavská jáma a Labský důl a na východě několik krkonošských velikánů. Moc hezké místo. Cesta znovu vstupuje do porostu 47-pancavsky-vodopadkleče a konečně je před námi Labská bouda. Kolem chaty posedávají skupiny dětí a uvnitř je obsazeno jen několik stolů. Chuť na oběd mnohého přejde při pohledu na jídelní lístek. Ceny vskutku zajímavé a tak si dáváme dvě pivka a dvě polévky. Od chaty stoupáme kamenitou cestou a po kratším stoupání se díváme na pramen Labe ( 1386 m. n. m. ). Voda, jak jinak žádná, a tak jen zbývá prohlédnout znaky měst, pamětní desku J. Buchara a další k sedmdesátému výročí založení turistiky.36-labsky-dul 71-u-pramene-labeOd pramene jdeme po zelené, která míří k rozcestí u Čtyř pánů. Po levé straně cesty je rozsáhlá, ale zcela vyschlá Pančavská louka. Pohled trochu deprimující. Na druhé straně se nám otevřely pohledy do všech světových stran. Mimo jiné je odtud vidět i vrchol Sněžky. Prostě paráda. Z rozcestí pokračujeme po žluté. Cesta nás vede pod Zlaté návrší. S přibývající výškou jsou výhledy na stále větší část Krkonoš. Navíc se hodně zlepšila i viditelnost. Blíží se Zlaté 110-zlate-navrsi-hancova-mohylanávrší a na cestě je stále více turistů. Vystupujeme k mohyle Hanče a Vrbaty, kde je i nejvyšší bod této cesty (1411 m. n. m. ). Výhled do okolí je nádherný a též k jihu se to trochu vylepšilo. Ani se nám odtud moc nechce. Čas je ale neúprosný. Zastavujeme se na Vrbatově boudě. Hučí to tady jak ve včelíně. Jedno pivko neuškodí a pak již jen zbývá cesta po rozpáleném asfaltu. Dolu to jde rychleji a brzy jsme na lesní cestě směr Medvědín. Zbývá ještě několik údajů. Délka cesty je kolem 15 km s menším převýšením, celkově asi 200 metrů. Až na ten asfaltový povrch je povrch cest dobrý. Ještě cena zpáteční jízdenky za lanovku je 230,- Kč a to je již asi všechno. Něco ještě dopoví fotografie.104-pohledod-mohyly-na-snezku

Posted in Nezařazené | Leave a comment