Hradiště na Hrádku a ves Zborovy.

38-pohled-na-zborovy-od-severu5-bozi-muka-obrazek-sv-jana-krtiteleObec Zborovy se nachází v širokém údolí malého potůčku. Prochází tudy silnice z Pačejova do Plánice. Když se porozhlédneme po okolí, jistě nejvíc upoutá zalesněný vrch Chlum ( 637 m.n.m.) jižně nad obcí. Na severní straně je nízký nevýrazný hřeben, kterému vévodí vrch Hrádek ( 622 m.n.m.). V bližším okolí obce jsou většinou pastviny, sem tam remízek nebo ostrůvky keřů. Pokud se vrátíme do minulosti, dozvíme se, že první písemná zmínka o vsi je až z roku 1384.46-zborovy-pomnik-padlym Tehdy tu ale již více jak sto let stál románský kostelík. K samotnému osídlení došlo o mnoho dříve. Někdy kolem roku 950 si toto místo vyhlídli Slované a na vrchu hrádku vybudovali hradiště. Ještě v raném středověku v prostoru bývalého hradiště stála dřevěná tvrz. Dnes jen rovná plocha na vrcholu a příkopy po jejím okraji připomínají dávnou slávu. O té se dochovala legenda, která popisuje založení osady.

48-zborovy-kostel-sv-jana-krtitele18-stredni-cast-hradisteTvrz na Hrádku byla tehdy sídlem rytíře Hoška z Borov, který tady žil pouze se svým sluhou. Hošek byl muž velmi zbožný a o lidskou společnost moc zájmu neměl. Jeho život dostal smysl až po papežském sněmu v roce 1095. Tehdy se rozhodl, že se zúčastní křižáckého tažení, jehož cílem mělo být osvobození Božího hrobu v Jerusalemě z rukou nevěřících. O několik měsíců později byl již rytíř se svým sluhou v řadách křižáků. Osud rytíři ale přichystal jinou cestu. V bojích14-hradiste-na-hradku-prikop byl i se svým služebníkem zajat a uvězněn. Po letech věznění byl propuštěn sluha, který měl přinést výkupné za svého pána. Rytíř ve vězení marně čekal na návrat sluhy a obrátil svoji mysl k modlitbám ke sv. Janu Křtiteli. Slíbil, že pokud se vrátí nechá postavit kostel. Jeho prosby byly vyslyšeny, rytíř se dostal z vězení a po mnoha dlouhých letech se vrátil na svoji tvrz. Svůj slib splnil a na svahu protějšího vrchu byl postaven kostel sv. Jana Křtitele. Kolem kostela se brzy objevila první stavení a osada dostala po rytíři z Borov i jméno.6-vrch-hradek-od-zborov60-kostel-od-jzRomantická, hodně klikatá okreska nás od Nalžovských Hor dovedla na malé parkoviště při západním okraji obce. Naše první kroky vedou ke kostelíku, kam je to jen několik desítek metrů. Od naší poslední návštěvy se toho moc nezměnilo. Svatyně je stále ve velmi špatném stavu a za několik posledních let ubylo něco málo kopřiv a křoví na hřbitůvku u kostela. Přitom první rotunda byla postavena možná ještě před rokem 1200. V 17. století byl kostel barokně opraven, tehdy byla obnovena klenba presbytáře a kupole nad lodí. Po roce 1778 byla56-sakristie zvýšená věž o jedno patro, upravena okna, přistavěna sakristie na severní straně a předsíň při vchodu do kostela. Při jižní straně přibylo schodiště na kruchtu. Dnes vidíme rotundu s hranolovou věží, na kterou navazuje půlkruhový presbytář a obě již zmíněné barokní přístavby. Vnitřní zařízení zcela chybí, kostel byl po sametové revoluci kompletně vykraden. I když se jedná o druhou nejstarší sakrální památku v Plzeňském kraji, nic nenasvědčuje, že by došlo k nápravě. Okolo kostela je malý neudržovaný hřbitov, který je obklopen zdí. Při severní straně, při vchodu na hřbitov stojí kamenný kříž a torzo staleté lípy.45-vrch-hradek-od-zborovOd kostela jdeme po silnici na východní stranu obce. Za posledním domem odbočujeme 13-na-svahu-hradkudoleva a jdeme volné po loukách k potůčku v údolí. Od něho stoupáme k okraji lesa, kde nacházíme stezku. Ta nás provází lesem a křovím pod severní svah Hrádku. Stezka sice zmizela a tak stoupáme po kamenitém svahu na vrchol. Přicházíme k příkopu a valům na západní straně akropole. Plocha bývalého hradiště má rozměr 40 x 60 metrů a je příkopem rozdělená na dvě části. Menší předhradí má tvar trojúhelníku a je na severní straně. Větší část je obdélníková. Svahy na jižní a západní straně jsou pokryté velkými kameny a jsou dosti příkré. Na východní straně28-zapadni-svah-hradku zůstal po hradišti příkop. Severní svah je mírnější a porostlý mladým lesem. Na vrcholu je les a není odtud žádný výhled. Pro sestup si vybíráme západní svah se sotva znatelnou stezkou, která nás dovedla na louku pod lesem. Do vsi se vracíme po louce a poté polní cestou. Otevírají se nám hezké pohledy na Zborovy. Na západě je vidět známý barokní kostel v Nicově a o něco dál město Plánice. Celá cesta má asi 4 km se zanedbatelným převýšením. Je to spíše hezká vycházka pod modrou oblohou.39-pohled-na-kostel-v-nicove-od-zborov

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Město Domažlice, centrum Chodska.

70-pohled-z-hradu-na-starou-cast-mesta25-dolni-brana-pohled-od-vychoduPrvní písemná zmínka o tomto místě je již z roku 993 a je z opisu listiny knížete Boleslava II. Tehdy tu stála trhová a zároveň celní osada na obchodní stezce z bavorského Řezna do Čech. Ve druhé polovině 13. století bylo nedaleko původní osady králem Přemyslem Otakarem II založeno královské město. To mělo být někdy kolem roku1265. Město mělo již od počátku hradby. Dá se říci, že od této doby byly Domažlice centrem Chodska. Zajímavostí je, že si město oblíbil král Jan Lucemburský, který při svých zahraničních cestách na domažlickém hradě často pobýval. Na hradě byl purkrabí, který měl ve své pravomoci i některé chodské vsi na hranicích českého království. Z historie víme, že v roce 1431 byla nedaleko města poražena husity 5. křížová výprava. Následná doba přinesla výrazný rozvoj obchodu a řemesel, který vrcholil v 16. a 17. století. I když město dosti postihla 1-domazlice-kostel-zvestovani-panny-marietřicetiletá válka a několik velkých požárů, pokaždé došlo k rychlé obnově. Změny, které město hodně proměnily přišly až v 19. století. Po velkém požáru města v roce 1822 bylo město postaveno zcela v novém kabátě. Byly zbourány hradby a město se světem spojila železnice. Následné světové války město moc nepostihly. 5. května 1945 byly Domažlice osvobozeny americkou armádou. Po roce 1948 se na poměrně dlouhý čas staly městem na okraji přísně střežené hranice. Dnes je město městskou památkovou rezervací a vyhledávaným cílem turistů.104-namesti-miruI15-sousosi-obetem-1-sv-valky když se říká, že první dojem je při návštěvě místa významný, tak po příjezdu na domažlické nádraží to moc neplatí. Nádraží je dosti nevzhledné a ani cesta k městu Masarykovou ulicí nemá co nabídnout. Změna přichází až za mostem přes říčku Zubřinu, v Husově třídě. Po pravé straně tu na nízkém návrší stojí na starém hřbitově gotický kostel Zvěstování panny Marie. Místní jej nazývají „U svatých“. Tady někde stála i původní osada. Hřbitov i kostel jsou muzeum-jindricha-jindrichavětšinou zavřené. Další památkou při cestě do staré části města je muzeum Jindřicha Jindřicha. Budova stojí na okraji malého parku. Lze tady vidět národopisnou sbírku a v přízemí i obrazovou galerií bratří Špillarů. Před budovou je v parku kašna a nádherné sousoší obětem 1. světové války. Před budovou je socha Jindřicha Jindřicha. Odtud již je vidět Dolejší brána, která je jednou z mála památek na opevnění města. 32-domazlicke-podloubiZa branou se vchází do „ starých časů“. Náměstí Míru je jedním z nejhezčích v celé zemi. S více jak 200 památkově chráněných domů ve městě je velká část na náměstí. Po obou stranách je podloubí ve kterém jsou krámky, kavárničky i restaurace. Přibližně ve středu náměstí je původně gotický kostel Narození Panny Marie. Pověstná šikmá věž září bělostí. Nad vstupem do chrámu jsou barokní sochy světců. Na protější straně stojí budova novorenesanční radnice z let 1891 až 1893. Tady je i městské informační centrum.31-vychodni-strana-namestiV43-kostel-nanebevzeti-panny-marie západní části náměstí je augustiánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Klášter byl postaven při založení města. V roce 1420 byl vypálen husity a řád klášter získal zpět až v roce 1621. S novou výstavbou se začalo o padesát let později. Dnešní podobu dostal až po požáru v roce 1747. Nejnavštěvovanější památkou města je Chodský hrad. Stojí na Chodském náměstí a od počátku jej spravoval královský purkrabí. Následně se odtud řídilo celé Chodsko. V 17.135-chodske-namesti-pomnik-obetem-nacismu století chtěl hrad získat známý Lomikar, ale spor s městem prohrál. V 18. století se stal solnicí a od třicátých let 19. století byl hrad radnicí a sídlem dívčí školy. Od roku 1931 je hrad sídlem Chodského muzea. V roce 1995 hrad při opravě střechy vyhořel a oheň zničil i část sbírky. Součástí prohlídky muzea je i výstup na hradní věž a pohled na město a 58-reka-zubrinajeho okolí je velmi hezký. Na Chodském náměstí se nachází pomník obětem nacismu. Turista by neměl vynechat uličky starého města. Je jich několik a v každé se najde něco zajímavého. V informacích o městě se píše, že domažlické pomníky, pamětní desky a plastiky patří k nejzajímavějším v republice. Ve městě se vařilo až do roku 1996 pivo. Dnes je z pivovaru kulturní centrum města. Tolik hodně stručný popis a to ostatní dopoví fotografie.48-chodsky-hrad

Posted in Nezařazené | Leave a comment