Blovice, město v údolí Úslavy.

Město se nachází přibližně 20 km jihovýchodně od Plzně, v malebném údolí řeky Úslavy. Je rozloženo na mírném svahu, nad levým břehem řeky. Město dalo jméno i jednomu z okrsků Radyňské pahorkatiny – Blovické pahorkatině. Když se podíváme do historie města, většinou zjistíme, že první písemná zmínka je z roku 1284. I když i tady je malá trhlina. V roce 1253 se král Václav I. rozhoduje převést soudní pravomoc poddaných kláštera v Pomuku do rukou církve a ti mají být souzeni pouze v trhových místech, v Pomuku a Blovicích. Buď jak buď v roce 1284 jsou Blovice trhovou vsí a majetkem cisterciáků Pomuckého kláštera. V roce 1380 jsou již uváděny jako městečko. Po vypálení pomuckého kláštera husity dochází v celé oblasti k velkým změnám a Blovice se dostávají do rukou šlechty a to Švamberkům. Majitelé se střídají  a páni z Roupova město i s okolím připojují pod správu hradu Vlčtejna. Poslední provedenou změnou je převedení města do správy hradišťského statku. V tomto spojení zůstávají Blovice až do konce feudální éry. V roce 1757 jim je udělen statut města. Od roku 1850 zde má skoro sto let sídlo berní úřad a okresní soud. V letech 1949 až 1960 jsou Blovice okresním městem. Dnes ve městě žije kolem 4200 obyvatel, má několik místních částí a je městem s rozšířenou působností.

Procházka městem začíná na vlakovém nádraží. Než narazíme na první stavební památky, musíme projít vilkovou čtvrtí k silnici, při které je město v podstatě rozloženo a která probíhá i náměstím. Naše první kroky řídila zdaleka viditelná věž kostela. Ten je zasvěcen sv. Janu Evangelistovi. První zmínka o této svatyni je z roku 1374, ale zřejmě byl zbořen a na jeho místě v letech 1760 až 1767 postaven kostel barokní. Ten nechal postavit P. Krakovský z Kolowrat. Větší oprava v roce 1844 byla provedena  ing. J. F. Jöndlem. Další větší obnova proběhla v roce 1939.  Kostel je jednolodní stavba s hranolovou věží nad západním průčelím. Na plochém trojosém hlavním průčelí jsou niky se šesti sochami českých patronů od Emanuela  Maxe, které sem byly umístěny v roce 1845. Před kostelem směrem k městu je železný kříž z roku 1873. Na severní straně kostela stojí empírová kaple z roku 1833, kterou nechal postavit Jan Krakovský z Kolovrat. Kaple je zasvěcena sv. Kříži a je hrobkou Kolovratů a Pálffyů de Erdöb. Od kostela procházíme Americkou ulicí na náměstí. Na severní straně je radnice z roku 1825, ale její novorenesanční podoba je až z roku 1893. Před radnicí je malý parčík se sochou sv. Jana z Nepomuku z roku 1707 a opodál je menší kašna. Zajímavý je dvojdům ze 2. poloviny 18. století s novobarokními štíty. Některé starší domy nesou známky empíru či klasicismu. Uličkou v jižním rohu náměstí se dostáváme k řece, kde nás vítá krásné zákoutí s hejnem kachen.

Za další zdejší významnou památkou musíme za řeku. Jdeme kolem Lidového domu, pokračujeme k budově starého mlýna a za mostem přes řeku loukami,kolem Jiříkovského potoka. Z náměstí nás vede červená, která pokračuje do Nových Mitrovic. Náš cíl je někde mezi stromy a i když zdejší židovský hřbitov je národní kulturní památkou značky k němu prostě nevedou. Pěšinkou mezi křovím se dostáváme k potoku a po kamenech na jeho levý břeh. Mezi stromy se objevuje nízká zídka, za kterou se objevují náhrobky. Hřbitov je na mírném svahu a pohřbívá se zde od roku 1683, jak je psáno na nedalekém pomníku. Jeho rozloha je1433 m2 a má kolem 350 náhrobků různého stáří. Celý hřbitov je obehnán zdí, která je z velké části poničená. Co nelze přehlédnout je břečťan, jistě neomezený vládce celého prostoru. Místo působí dosti opuštěně a jen pronikající paprsky slunce mezi stromy odnímají z návštěvníka tísnivý pocit. Stejnou cestou se vracíme do města. Pohled  na město přes řeku má něco do sebe. Zbývá zajít k domu v ulici z náměstí ke Hradišti. Dům má číslo 148 a do roku 2002 zde sídlilo muzeum. Poslední zastávka je u západní stěny radnice. Je zde umístěn památník padlým ve světových válkách a pamětní deska k osvobození města americkou armádou. Ta do města vstoupila 7. 5. 1945. Mezi bytovkami se vracíme na nádraží a zbývá jen dodat, že Blovice a okolí jsou na mapě KČT č.35 Brdy – Třemšínsko. Nádraží je na trati č. 190 z Plzně do Českých Budějovic a také zde začíná plzeňská linka Blovice – Plzeň – Kozolupy.     

This entry was posted in Nezařazené. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *