Frýdlant, procházka městem.

Prohlídka krásného hradu a zámku je za námi a zbývá nám ještě město. Od zámku procházíme parkem k malému rybníčku a dosti nevzhlednou částí města se dostáváme k části staré. Historie města je úzce spjatá s dějinami hradu. Dnes je město středem frýdlantského výběžku, ale ve staré oblasti, které se říkalo Zahvozdí, zbylo i něco tajemného. Vznik města je spojen z rodem Biberštejnů, kteří byli kolem roku 1300 původci jeho založení. Tehdy tudy vedla „nová cesta“ z Čech do Zhořelce. Začalo se stavět na pravém břehu řeky Smědé. Středem bylo obdélníkové náměstí, kolem kterého se na oválném půdorysu  postupně stavělo  devět ochozů. Město bylo již v roce 1381 obehnáno hradbami. V jihozápadní části byl postaven gotický kostel zasvěcený sv. Kateřině. Kolem něho byl hřbitov. Uprostřed náměstí stávala radnice a uliční soustava byla hodně blízká městům ve Slezsku. V 19. století byla postavena nová část domů pod zámeckým kopcem. V roce 1960 je k městu připojena obec Větrov na levém břehu řeky.  Město postihlo mnoho požárů, mezi ty nejhorší se řadí ten z roku 1634, kdy shořelo celé vnitřní město. Při požáru v roce 1797 shořelo 72 domů a v roce 1853 skoro sto domů. Na konci války 8. května 1945 bylo město bombardováno.   Docházíme k mostu přes řeku a jsme na okraji starého města. Tady nám padla do oka prodejna Tesca, která byla přestavěna ze staré továrny. Jsme v místech, kde stávaly městské hradby. Z těch zbyly jen zlomky, podobně dopadly i městské brány, Horní a Dolní, které byly zbořeny. Stejný osud potkal i Novou bránu, ta vydržela do roku 1947. Již zmíněná stará radnice byla postavena kolem roku 1530 a byla zbořena v roce 1897. Náměstí překvapí rozlehlostí.  Dominantou náměstí je nová radnice. Je to novorenesanční cihlová stavba s vysokou věží. Byla postavena  mezi roky 1888 až 1893 podle plánů vídeňského stavitele F. von Neumanna. Domy města byly původně hrázděné, ale ty se dochovaly jen ve Větrově a v okrajových částech města. Nejvíce domů si nese ukázky empíru a klasicismu a jsou soustředěny na náměstí a v přilehlých uličkách. Některé z domů skutečně zaujmou. Zajímavou stavbou je „Špitálek“ v ulici nedaleko náměstí. Nechala jej postavit Kateřina z Redernu v roce 1607. Tady se najde i baroko.Samostatnou kapitolou je jistě děkanský kostel Nalezení sv. Kříže. Původně gotický kostel byl postaven někdy ve  druhé polovině 15. století. Mezi roky 1500 až 1624 sloužil protestantům. Síňové trojlodí z doby 1501 až 1505 je dílem Italů Kašpara a Marka, kteří pocházeli z okolí Milána. V roce 1560 byly vestavěny tribuny. Od roku  1713 do 1714 kostel prošel barokní úpravou. Byla přistavěna kruchta. K rozšíření oken došlo v roce 1783. V letech 1889 až 1896 byla provedeny podle návrhu V. Heckla novogotické úpravy oken a některé další úpravy v tomto stylu. V roce 1945 byl kostel zasažen leteckou bombou, která poničila jihozápadní nároží. O rok nato byl opraven. Na trojlodí kostela navazuje úzký presbytář. Ten je zaklenut síťovou klenbou. Při jeho severní straně je mohutná hranolová věž s ochozem a širokou střechou.. Na jižní straně presbytáře je sakristie. Při západní a severní straně jsou obdélníkové předsíně. Západní dvoupatrový štít je renesanční. Vnitřní zařízení kostela je různorodé, od  baroka po novogotiku. Hlavní oltář je z roku 1714. V kostele jsou náhrobníky majitelů panství. Zajímavá je pohřební kaple Redernů. V okolí kostela byval hřbitov.                                                                                                                    Nedaleká patrová budova děkanství je barokní a stojí tu od roku 1694. V roce 1898 byl u kostela umístěn mariánský sloup.Je barokní z roku 1723. Na podstavci jsou čtyři sochy, sv. Josefa, Jana, Jáchyma a Anny. Na konzoli je socha sv. Jana z Nepomuku a na vrcholu korintského sloupu socha Panny Marie. Na zdech kostela a na původní hřbitovní zdi jsou rozmístěny staré náhrobníky. Kolem jsou zastavení křížové cesty. Mezi kostelem a řekou je kaple Krista v žaláři. Okolí kostela je parkově upravené. Nejnovější socha představující Albrechta z Valdštejna stojí na náměstí. Československý kostel byl postaven v letech 1902 až 1903. Kostel sv. Maří Magdaleny byl postaven v roce 1533, k němu jsme se ale již nedostali. Pro turisty je jistě vyhledávanou stavbou rozhledna na Frýdlantské výšině z roku 1906. To je tak v kostce zakončení. Posledním místem našeho pobytu se stala jedna z restaurací na náměstí, kam jsme zašli na opožděný oběd.     

This entry was posted in Nezařazené. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *