Hrad Rýzmburk nebo také Osek.

Při pohledu do minulosti nalezneme první písemnou zmínku o tomto pozoruhodném hradě již v roce 1250. V ní je napsáno o Borešovi z Rýzmburka. Výzkum na hradě ale posunul jeho stáří o několik desetiletí s tím, že jeho nejstarší části byly postaveny již v první polovině 13. století. Majiteli hradu byli v tomto období páni z Rýzmburku, kteří měli ve svém znaku hrábě. Podle toho se také nazývali Hrabišici. Tento rod patřil mezi velmi významné šlechtické rody v Čechách. Ve své době měli největší podíl na rozvoji českého severozápadu. Kromě hradu byli také zakladateli známého kláštera cisterciáků v nedalekém Oseku. Některé členy rodu nalézáme i na královském dvoře a to ve významných postech.Zlomový byl pro tento rod rok 1398 ve kterém prodali své majetky v Oseku, včetně hradu Rýzmberku, míšeňskému markraběti. Poté z regionu natrvalo odešli. Hrad od této doby měl svého purkrabího. Protože se prodej panství uskutečnil bez královského souhlasu, začaly spory o jeho vlastnictví. Ty se protáhly až do roku 1459, ve kterém se hrad vrátil pod královskou správu. Za vlády krále Ferdinanda I. byl v roce 1530 prodán hrad pánům ze Sulevic. Ti byli na hradě do roku 1538, kdy se přesídlili do zámku v Duchcově. Hrad Rýzmburk byl natrvalo opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.Hrad byl postaven na úzkém skalním hřbetu, který obtéká ze severní a východní strany potok. Již ve své době patřil k nejrozsáhlejším hradům v království. Hrad je možné rozdělit na dvě části. Tou první jsou na nejvyšším místě hřbetu obytné věže s kaplí, které byly jádrem hradu. Tou druhou je při jižní a západní straně o mnoho větší areál, který se vyznačuje masivní věží. Ta byla doplněna hradbami se střeleckými baštami. Hrad nebyl nikdy dobyt a patři k nejlépe opevněným v celé oblasti. Během 19. století se hradní zřícenina stala vyhledávaným výletním místem. Ve třicátých letech se tu zastavil i Karel Hynek Mácha a při této příležitosti vznikla kresba hradu. Ve druhé polovině 19. století byla věž opatřena vyhlídkou. Od roku 2014 je majitelem hradu město Osek.Z města na hrad lze jít po červené, po které také prochází naučná stezka „Přírodou a dějinami Oseka“. Po přechodu železnice je po levé straně stezky památník tragedie na dole Nelson III. Ta se stala 3.1.1934, kdy při výbuchu uhelného prachu zahynulo 142 horníků. Od roku 1978 je památník národní kulturní památkou. Cesta dále stoupá hodně úzkým údolím Oseckého potoka. V jeho první části jsou po levé straně skokanské můstky. V okolí cesty se nacházejí starší stavení i nové chaty. Ke kapličce, která v současné době prochází opravou, je stoupání mírné. To se za kapličkou mění v docela příkrý svah. Po levé straně se zvedají skály se zříceninou hradu. Kolem cesty jsou osazeny informační tabule naučné stezky a je tady nový turistický přístřešek. Stoupání končí u rozcestí, ze kterého se vchází na hrad.Stezka hradem začíná u severního sedla hradního hřbetu. Prochází se pod západním parkánem a nejvyšší částí hradu. Projde se západním parkánem k vnějšímu předhradí, na kterém stojí vysoká válcová věž. Odtud je možné přejít konec hradního hřbetu na jižní straně. U věže se stezka vrací do protisměru velkým dolním nádvořím. Z nádvoří stezka stoupá ke vstupní brance, za níž je vstupní prostor vnitřní části hradu. Druhé nádvoří je obklopeno věžemi a hradbou. Je to i nejvyšší místo hradu. Na hradě stále probíhají opravy a do některých míst se vstup nedoporučuje. Naši návštěvu ukončují kapky deštíku a my se stejnou cestou do Oseka.Celá cesta je dlouhá okolo 5 kilometrů, s převýšením kolem 200 metrů. Hrad je volně přístupný. Autem se dá dojet až ke kapličce. Ještě několik čísel, které přiblíží velkost hradní zříceniny. Plocha vymezená hradbami je 8075 m2. Délka hradeb 455 metrů. Plocha vnitřního předhradí 1660 m2. Plocha vnitřního hradu 1030 m2. Plocha věžového paláce 92,8 m2 a plocha jihozápadní věže 77,4 m2. Hrad nejen že ohromí, ale i okouzlí.