Jílové u Prahy – město královské zlatohorní.

Přibližně 20 km jižně od hlavního města, nedaleko od pravého břehu řeky Sázavy je malé, kdysi významné královské horní město, Jílové u Prahy. Okolní pahorkatinu vytváří lesy s menšími kopci a nádherným údolím Sázavy. Mezi lesy zvláště vynikají Hornopožárské lesy, které byly vyhlášeny přírodním parkem a svým západním okrajem se skoro města dotýkají. Samotné město mělo poměrně pohnutou minulost. Osada zde stála jistě již v první polovině 13. století, ale první písemnou zmínku, která nepřímo potvrzuje existenci města, najdeme v knize Starého Města pražského z roku 1310. Zástavní listina Oldřicha Zajíce z Valdeka byla sepsána v roce 1331. Město bylo na samém vrcholu za panování císaře Karla IV. Královské město od něho, kolem roku 1350, získalo řadu výhod a městských práv. Po této době je Jílové tak trochu zahaleno tajemstvím. Při požárech ve 14. století vzaly za své i důležité dokumenty. Úpadek těžby zlata přišel za husitských válek, kdy byly doly z velké části zatopeny.Oživení těžby zlata došlo až za vlády Vladislava Jagellonského a pokračovalo se i po nástupu Habsburků na český trůn. Třicetiletá válka byla pro město katastrofou.. Byla zničena většina domů a z doby před válkou se dochovaly jen radnice, dům Mince a kostel. Ostatní domy jsou  až z 18. a19. století. Co se těžby týče, s menšími či většími úspěchy se provozovala prostřednictvím soukromých osob, většinou se na ní podílela šlechta.V roce 1761 přebírá hlavní slovo stát a opět dochází ke značným výkyvům. Několikrát jsou doly pouze udržovány a došlo i k situaci, kdy horníci sami zlato rýžovali a odevzdávali pražské mincovně. Těžba pokračovala jak v období I. republiky, tak i během druhé světové války. Po roce 1945 se otevíraly některé štoly. Stále pokračovaly průzkumné práce a s těžbou se skončilo v roce 1968. V poválečném období bylo vytěženo 1133 kg zlata.Naši cestu do města měla na svědomí přeplněná dálnice, ze které nás vysvobodil výjezd k tomuto městu. Kde jinde začít s prohlídkou než na náměstí. Na první pohled nás upoutala radnice. Ta byla již ve 14. století věžovou tvrzí, ale do držení města se po vleklých sporech dostala prostřednictvím primátora města Ignáce Ferdinanda Schönpfluga, který budovu koupil a městu daroval. V roce 1708 bylo rozhodnuto, že dosti zašlá budova bude dostavěna a tak se také do roku 1724 stalo. V roce 1854 byla přistavěna vedlejší budova a o rok později se dostavělo vězení. Nejstarší stavbou města je kostel sv.Vojtěcha. Byl postaven v gotickém slohu v první polovině 13. století společně s farou.. V roce 1567 vyhořel a následně byl opravován. Později došlo k barokním úpravám, při kterých byla ke kostelu přistavena kaple sv. Anny. Je jistě jedním z mála kostelů, kdy je věž umístěná mezi kněžištěm a lodí. Třetí významnou stavbou je dům Mince, který nechal v roce1356 postavit císař Karel IV. Byl upraven po vypálení husity a v roce 1706. Od počátku byl sídlem Královského zlatohorního  úřadu. Od roku 1891 je v něm umístěno městské muzeum.  Od roku 1991 je regionálním muzeem se zaměřením na zlato. Ve dvoře je na nad vchodem do budovy kresba Nejsvětější Trojice z roku 1744. Již mimo město stál, dnes v areálu hřbitova,  původně gotický hornický kostelík Božího těla. Ten byl v minulosti  barokně upraven.Stará část městečka je v podstatě samotné náměstí a jeho nejbližší okolí. Náměstí je protažené ve směru sever – jih. Je na mírném svahu. Na západní straně v horní části stojí radnice. Dolní, jižní strana je tvořená malým parčíkem. Tady je i kostel sv. Vojtěcha s farou a dům Mince. V parku před kostelem je socha sv. Jana z Nepomuku a pomník padlým. Parkové stromy jsou většinou lípy a několik druhů  keřů. V blízkém okolí města jsou i veřejnosti přístupné staré štoly. Vede k nim naučná stezka Jílovské zlaté doly. Další stezkou jsou Jílovské vyhlídky. Stezka vede i k rozhledně na Pepři. Jedná se o telekomunikační věž, která je vysoká přes třicet metrů. Vyhlídková plošina je ve výšce  18 metrů a vede na ní 91 schodů. Městské informační středisko najdete v budově muzea. Z města vychází poměrně hodně značených turistických cest a podzim ve zdejších lesích musí být čarokrásný. Nádraží je od města vzdálené asi dva kilometry jižním směrem. Jedná se o trať posázavského pacifiku č. 210 z Vraného nad Vltavou do Čerčan. Technickou památkou na této trati je most přes Kocourskou rokli. Na úplný závěr malá poznámka. V interiéru jílovského kostela se točila i část filmu Miloše Formana, Amadeus.

This entry was posted in Nezařazené. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *