Nepomuckou a Svatoborskou vrchovinou.

Oblast, kde jsou hranice výše jmenovaných vrchovin je tak trochu zapomenutým koutkem naší země. Značených turistických cest tu je velmi málo a to platí i o turistech. Jako by v těchto končinách nebylo nic zajímavého. Vrcholky kopců zde většinou pokrývají lesy, ale na svazích jsou pastviny a někde i pole. Vísky jsou tady malé, dosti často ukryté v zeleni a skoro v každé je nějaká ta sakrální drobnost. Potoky vytvořily mělká údolí a jejich břehy lemují někde až neproniknutelné porosty. Na úzkých silničkách se sem tam ukáže auto či traktor a i cyklisté sem někdy zabloudí. Dosti často jsou vidět pasoucí se stáda krav, ovcí a někdy i koní. Zbývá otázka, jak se sem dostat. Kdo k cestě zvolí vlak a vystoupí na zastávce v Malonicích, je na místě. Tato zastávka je nejvýše položenou na trati z Horažďovic předměstí do Klatov. Poté již jen zbývá jít a dívat se kolem sebe.Na malonické zastávce se přejdou koleje a přes louku kolem malého rybníčku se jde k severu. Za loukou je silnička, která míří na návrší. Odtud se začínají otevírat pohledy na okolní kopce. Na jihu je vidět část Svatoborské vrchoviny se hřebenem Javoří ( 726 m.n.m.). Na západě je výrazný hřbet s nejvyšší Boudovkou ( 729 m.n.m.). Tady byla za bolševika raketová základna a v jižní části hřebene se ukrývá zřícenina kostela sv. Bartoloměje. Směrem k východu jsou louky s lesíky a kopečky pod 600 m. n. m. Na konci stoupání se při silnici objeví velký hospodářský objekt a tabule u silnice oznamuje, že víska dole je Tržek. Je celá ukrytá v zeleni a několik starých lip stojí za vidění. Mají tady i malou kapličku a zvonici. Za vsí se narazí na tak zvanou betonovou tankovku. Tou se jezdilo na Boudovku.Z Tržku pokračuje silnička k jihu do Podolí. Je to dosti prudký sešup. Na okolních pastvinách se právě odpočívá. Další kilometr je pryč a je tu malá náves se zvoničkou a křížkem. O něco níže je po pravé straně malý zámeček. Ten tu stojí od 1. poloviny 19. století. Je to hezká patrová budova s valbovou střechou. Na té je hranolová lucerna s bání. Na konci vsi je Westernový ranč a jak hlásí tabulka na plotě je v současné době mimo provoz. Silnička za vsí prochází údolím Podolského potoka. Ze silnice tu odbočuje cesta k mlýnu. Prochází mezi chatami a poté lesem několik metrů nad levým břehem potoka. Po několika stech metrech končí a dál pokračuje jen několik stezek. Tady by se mělo házet korunou, ale ta má jen dvě strany. Volba padá na tu nejblíže k potoku. Nad ní je prudký sráz a železniční trať. Stezka si občas zahraje na schovávanou, ale kdo hledá tak i najde. Les je za zády a pokračování po louce končí u Drmového potoka.Je nutné jít k silnici, kde je jediná možnost jak potok přejít. Za mostem je lepší pokračovat po louce. Silnice z Klatov do Sušice je dosti divoká. Na jihu se zvedá vrchol Bruskova ( 707 m. n. m. A na opačné straně je opět vidět Javoří, ale ze druhé strany. Ves Úloh je další zastávkou. Mají tady na návsi hezkou kapličku. Za obcí po levé straně silnice je vidět větší stavení. Původně to byl kostel, který byl v roce1781 zrušen. Poté budova sloužila jako sýpka a dnes se tady bydlí. Za Úlohem začíná stoupání. Nejlépe je jít po okolních loukách a to až na konečnou, nádraží v Nemilkově. Od nádraží je hezký pohled k západu. Kde je vidět již výše zmíněný Bruskov a o něco vyšší Pavlův vrch ( 762 m. n. m. Když se to všechno sečte, tak je v nohách asi 9 kilometrů s celkovým převýšením kolem 150 metrů. Vše je i na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.