Strašínská jeskyně v Šumavském podhůří.

vchod-do-jeskyne3-informace-o-jeskyniStrašínská jeskyně je jedinou větší krasovou jeskyní v Šumavském podhůří. Je součástí Bavorovské vrchoviny a to jejího podcelku Budětické vrchoviny. Jeskyně se nachází přibližně 1 kilometr na severozápad od Strašína. Západně od jeskyně je široké údolí, kterým protéká Nezdický a Zuklínský potok. V mělkém údolí od jihovýchodu přitéká potok od Strašína, který měl zřejmě 7-pohled-ke-vchodurozhodující podíl na vzniku tohoto krasového útvaru. Přímo nad jeskyní je návrší, jež pokrývá smíšený les a křoviny. Pod jeho západním svahem jsou pozůstatky vápencového lomu. O něco níže, pod prudším svahem je vchod do jeskyně. Ta byla v minulosti i místem těžby limonitu. Ten byl dodáván do hutí a využíval se i v keramickém průmyslu. Těžba byla zahájena v roce 1936 a naštěstí pro jeskyni v tom samém roce skončila.-vapencovy-lom30-jezirkoKe vchodu do jeskyně se sestupuje po prudším svahu k masivní mříží. Vchod je široký 6 metrů a jeho výška okolo 1,6 metrů. Hned za vchodem se vstoupí do největšího prostoru v podzemí. Jeho délka dosahuje 26 metrů, šířka 12 metrů a je vysoký do 3 metrů. Celá síň je na prudkém svahu, který končí u malého jezírka. Za tímto jezírkem je ještě další, ke kterému je vstup hodně obtížný. Z tohoto prostoru lze pokračovat na východní straně chodbičkami, které se musí prolézat po kolenou. V některých místech jsou stropy chodby vyšší. Délka chodeb v této části je 80 metrů. Na opačné straně je širší chodba dlouhá 60 metrů a přístup do ní není tak obtížný. Délka všech chodeb Strašínské jeskyně je kolem 200 metrů.39-korenovy-stalagmit41-stalagmity-z-nich-nebudouJako každá jeskyně, tak i tato má několik pozoruhodností. Ve stropě jeskyně jsou mísovité, dosti velké prohlubně, které údajně vytvořila kondenzovaná voda. Jako stříbrný povlak na stropě vypadají kapky vody, které visí na konečcích plísně. Raritou ale jsou živé stalagmity, které se tak trochu podobají kaktusu. Jejich růst způsobuje voda, která na ně kape ze stropu. Jsou tu i jen ve stadiích kořínků, ale kvůli vysokému23-materidouska stropu nad nimi nevyrostou. Jeskyně je také zimovištěm několika druhů netopýrů. Projít se tímto podzemním královstvím je zajímavé. Svítí se pouze baterkami. Upravené cesty v jeskyni nejsou, dá se říci, že návštěvník vidí jeskyni v původním vzhledu. Hodně to klouže a občas se musí na všechny čtyři. Jíl v jeskyni je skutečně přítulný. Na rukách drží velmi dobře a hezky i barví.11-pohled-od-jeskyne-na-sedlo9-udoli-strasinskeho-potokaPrůvodce jeskyní byl výborný, hodně toho nejen o zdejším podzemí věděl. Vstup do jeskyně je na vlastní nebezpečí. Vstupné bylo 40,- Kč a otevřeno bude opět v příštím roce na přelomu července a srpna. Parkovat je možné nedaleko jeskyně. K úplnosti je nutné popsat výhledy od jeskyně. Na jihu je vidět v celé kráse hřeben Javornické hornatiny. Na západě hora Sedlo ve Svatoborské vrchovině s rozhlednou. V okolí je i zajímavá květena. Zrovna kvetly mateřídouška, devaterník, chrastavec a třezalka. Jediným nedostatkem bylo málo světla při fotografování. Jeskyně je na mapě KČT č. 68 Pootaví.13-pohled-na-javornickou-hornatinu

Posted in Nezařazené | Leave a comment

Obec a zámek Běhařov.

40-beharov-zamek4-dubova-lhota-kapleBěhařov se nachází na jižním okraji Švihovské vrchoviny, přibližně 4 kilometry západně od Janovic nad Úhlavou. V písemné formě je o obci záznam z roku 1352. Tehdy tu stávala tvrz vladyků z Běhařova. Místo ale bylo osídlené zcela jistě o celá staletí před tímto datem. V držení obce se vystřídalo několik rodů a z nich tím nejvýznamnějším byli Kocové z Dobrše. Koc z Dobrše ves koupil v roce 1651 a připojil ji do bystřického panství. Významnou sakrální památkou je 24-beharov-od-jvraně gotický kostel sv. Prokopa. Místní zámek byl postaven v místě gotické tvrze v 16. století a dnešní podobu dostal v 18. století. Prošel ještě dvěma přestavbami a to v 1. polovině 19. století a mezi roky 1923 až 1927. Tehdy byl majetkem malíře A. Kalvody. Po jeho smrti jeho manželka zámek v roce 1934 prodala. V rychlém sledu zde byla dětská léčebna a v době okupace se tady šlechtila árijská rasa. Během osvobození byla v zámku americká armáda. Po znárodnění se v zámku připravovali dělníci pro studium na vysokých školách. Následně zde byl léčebný ústav a v současnosti je zámek v soukromém vlastnictví.9-pohled-na-sumavu-od-dubove-lhoty21-kaprad-samecCesta do Běhařova začala na železniční zastávce v Dubové Lhotě, která je na trati z Horažďovic předměstí do Domažlic. Z Klatov sem vláček dojede přibližně za 20 minut. Zastávka je na jižním okraji vísky. Ta je rozložena na mírném návrší okolo požární nádrže. V severní části je bělostná kaplička z roku 1899. Nad vsí se přejde silnice a pokračuje se polní cestou k severu. Cesta 26-beharov-zaber-z-obceprochází mezi poli a loukami a stále mírně stoupá. Otevírají se odtud výhledy na pásmo Šumavy. Jsou vidět Velký a Malý Ostrý, Svaroh a Jezerní hora. O něco východněji hory Pancířského hřbetu. Západním směrem je vidět bavorské pohoří Hoher Bogen. V polovině stoupání se objeví Běhařov. Cesta pokračuje dubovým lesem. Tady upoutají trsy kapradí a žluté květy starčeku. Na severu se objeví hory Švihovské vrchoviny se sv. Markétou, kterou zdobí zdaleka viditelná rozhledna. Cesta končí na silnici na okraji Běhařova.36-beharov-kostel-sv-prokopa75-beharov-rybnik-na-opkraji-obceProchází se kolem rybníčku, nad kterým je besídka s posezením a jeho hladinu zdobí květy leknínů. Ves je rozložena kolem silnice, která stoupá ke kostelu. Stavení jsou většinou novějšího data, ale i tady se najde stará hezká chaloupka. Prochází se kolem malého hasičského muzea se zajímavou náplní. Malá náves přivítá návštěvníka pumpou s pitnou vodou, přístřeškem a několika starými stromy. Po levé straně je 73-starcek-a-motylkostel a před ním pomník a kříž. O něco dál při cestě k zámku stojí socha sv. Václava. Samotný kostel sv. Prokopa byl v minulosti barokně upraven. Je to jednolodní stavba s plochým stropem. Na loď navazuje čtvercový presbytář, který je trojboce uzavřen. Je sklenut žebrovou klenbou. Hranolová věž je ukončena stanovou střechou. Na hlavním oltáři je umístěna pozdně barokní socha sv. Prokopa. Vnitřní zařízení je barokní. Osud svatyně poznamenaly požáry a to v letech 1616, 1777 a 1911. Kostel byl vždy opraven. Ve zdi presbytáře kostela je na vnější straně náhrobní kámen z roku 1828.79-beharov-naves30-beharov-muzeum-dobrovolnych-hasicuNedaleký zámek je jednopatrová budova s mansardovou střechou. Při vchodu do zámeckého parku je menší domek. Samotný park je terasovitě upraven a zdobí jej sochy Píseň hor od J. Drahoňovského, Dívčí akt od J. Štursy a na kašně má být socha Pasačky od F. Úprky. Park je obehnán zdí a v současné době není zámek ani park veřejnosti přístupný. Na svahu pod 17-dubovy-les-u-beharovazámeckou zdí je malý památník brigádního generála Josefa Buršíka, který byl v roce 1942 nacisty v Berlíně popraven. Ze zajímavé historie se lze zmínit o škole. Ta byla otevřena v prostorách zámku a začalo se v ní učit od 1. ledna 1880. Tehdy bylo zapsáno 68 dětí. Prostory školy nestačily a tak byla v září 1882 otevřena samostatná budova školy. V blízkém okolí se našel i poklad. Ten byl nalezen v roce 1967. Ve hliněné nádobě bylo 1100 kusů mincí a jejich stáří se odhadlo na 800 let.60-sv-marketa-pohled-ze-silnice-do-janovic68-janovicke-nadraziNávštěva zajímavé obce je u konce a zbývá se vrátit k železnici. Volba padá na Janovice nad Úhlavou. Z Běhařova se jde po okresní silnici a hned za vsí se nad makovými poli objevuje vrcholek sv. Markéty. O něco dále k severu jsou vidět Velký a Malý Bítov a obě Doubravy. Na té vyšší je umístěn vysílač. Z cesty je hezký pohled do Klatovské kotliny a na obce Spůle a Veselí. V dálce jsou Klatovy a nad nimi známá Klatovská Hůrka. Cesta klesá do údolí a opět se objevují hory Šumavy. Před vískou Veselí je křižovatka silnic a u ní křížek. Je vidět i věž místního zámku. Ve Veselí u vypuštěného rybníčku se odbočí vlevo a po pár desítkách metrů se objevuje budova janovického nádraží.66-pohled-od-janovic-na-sumavu

Posted in Nezařazené | Leave a comment