Přehradní jezero na řece Erlauf.

Nedaleko městečka Mitterbach am Erlaufsee je v údolí řeky Erlauf zajímavé přehradní jezero. Zvednutá hladina tady vytvořila  množství zátok a vápencové skály vystupují v některých místech přímo z vody. Břehy jsou povětšinou velmi strmé a k samotné hladině se dá sestoupit jen omezeně. Svahy jsou většinou porostlé smíšeným lesem a na některých příkřejších je jen bylinné patro. Řeka, která vytéká z nedalekého jezera Erlaufsee se pod přehradou obrací k severu a do Dunaje odevzdá své vody u městečka Pöchlarm. Ale vraťme se do údolí. Po levém břehu probíhá cesta, na které jsou rozmístěny informační panely o zdejší fauně a flóře. Po druhém břehu vede železniční trať, od které lze do údolí také sejít.Z místa našeho dočasného domova v Lunz am See jsme vyjeli po hlavní silnici k severu. Nedaleko města se odbočí na silnici do Mariazell a po té proti proudu řeky Ois ( Ybbs) se vystoupá do sedla, skoro v tisícimetrové výšce. Odtud se sjíždí do údolí Grünau Bachu k jezeru Erlaufsee po silničce k severu již údolím řeky Erlauf.. Projede se městečkem Mitterbach a v jeho severní části proti dřevařskému závodu je menší parkoviště s hospůdkou. V těchto místech je začátek cesty do údolí.  Stezka hned na počátku prochází pod korunami listnatých stromů až na levý břeh řeky. V těchto místech je začátek přehradního jezera. V této části stezka vstupuje podle menšího potůčku až k hladině. Na informačním panelu se dozvíme o všem, co žije pod hladinou. Samotný pohled do vody pod námi na skutečné rybí velikány je zážitkem. Na potůčku, zřejmě pro radost dětem, klape mlýnek a z nedaleké studánky se jistě dá i napít. Stejně jako v lesním podrostu, tak i na okolních skalách podle stezky, to hýří barvami. Ve stínu rostou konvalinky a vraní oka čtyřlistá. Nechybějí tu ani vzácnější druhy rostlin, včetně orchidejí. Z těch je v plném květu okrotice bílá, prstnatec Fuchsův a poupata již ukazuje bradáček vejčitý. Klid místa přeruší užovka, která rychle mizí ve vysoké trávě. Začátek cesty hodně slibuje.Cesta se šplhá o několik metrů výše nad hladinu a poté se jde skoro po rovině. Z některých míst se stále častěji vykytují nádherné pohledy na jezero a vysoké bělostné skály nad ním. Dochází se k místu, kde je přes jezero postaven most. Přes most lze dojít na zastávku Mariazellské železnice. Následuje střední část cesty. Prochází se oklikou kolem několika zátok a poté již opět při břehu jezera. Svahy nad jezerem jsou jen řídce porostlé stromy a výrazně se změnilo druhové složení zdejší květeny. Polokeříky dryádky osmiplátečné jsou zality velkými bílými květy. marulka horská připomíná přerostlou mateřídoušku a zářivě modré trsy vítodu jsou nepřehlédnutelné. Z orchidejí překvapí pětiprstka alpská. Hladina se v těchto místech hodně rozšířila a pohledy na zátoky pod bílými skalisky patří spíše do pohádek. Obcházíme velkou zátoku a jsme na křižovatce.

Rozhodujeme se vystoupit z údolí a po slabší čtvrt hodince se dostáváme k okraji lesa. Na mapě má místo název Hagen. Díváme se na rozsáhlé pastviny, které jsou v plném květu. Je zde velký dům, velká stodola a nedaleko v lese se ukrývá kaple. Otevřel se nám odtud mimořádný pohled na  dominantu celého pohoří Gross Ötscher (1893 m.n.m.). Lidé  tu chybí, za celou cestu jsme potkali jen jednoho fotografa. V podrostu lesa objevujeme hlístník hnízdák, je to druh orchideje, které chybí chlorofyl. Sestupujeme zpět k jezeru a zátoku přecházíme po uzavřeném mostě, snad ještě náš přechod vydrží. Je poměrně úzký, chybí zábradlí, ale na druhé straně je z něho hezký pohled na jezero. Od mostu se po již známé cestě vracíme k městečku. Slunce ozařuje okolní stěny z jiného úhlu a jeho paprsky mezi stromy hrají  čarokrásnou hru barev a stínů. Ke konci cesty potkáváme několik turistů, ještě pár pohledů na jezero a jsme na parkovišti. Zbývá ještě několik informací. Hospůdka byla po návratu již otevřena, ale zcela obsazena. Ušli jsme celkem asi 5 až 6 kilometrů. I když je při cestě několik studánek, voda v některých již netekla. Pravděpodobně je během letních měsíců cesta zpoplatněna. V okolí je několik informačních panelů a míst s lavičkami. A to ostatní necháme dovyprávět fotografiím.   

This entry was posted in Nezařazené. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *