Skály pod Semlinou.

semlina-vrcha-dzbancernic-kaple-sv-martinaSemlina ( 507 m.n.m.) je celkem nenápadný kopeček nad levým břehem Černíčského potoka. Najdeme ji v severozápadní části Prácheňska, přibližně jeden kilometr na východ od obce Černíč. Pro bližší určení místa lze uvést městečko Nalžovské Hory, při hlavní silnici z Klatov do Horažďovic. Odtud jsou do Černíče jihovýchodním směrem slabé dva kilometry. Samotná ves s cernic-naves-zapadni-stranarozlehlou travnatou návsí se může pochlubit několika velkými statky, starými lípami na návsi a roztomilou kapličkou. Ta byla postavena v první polovině 19. století a je zasvěcena sv. Martinovi. Kaple má obdélníkový půdorys s půlkruhovým uzávěrem. Ve štítě v průčelí kaple je malá nika se soškou a nad střechou se zvedá štíhlá osmiboká věžička. Před kaplí je pomník padlým ve světové válce a velký kříž z roku 1864. O vísce je první písemná zmínka z roku 1377. Tolik k místu, ve kterém začíná cesta ke skalám pod Semlinou.kopec-hora-na-vychodestary-mlyn-u-cerniceZe vsi se jde po okresce k východu, směrem na obec Vlkonice. V první zatáčce pod vsí se pokračuje širokou polní cestou nad levým břehem Černičského potoka. Přibližně po sto metrech od silnice je na druhém břehu potoka starý mlýn. Dále se jde kolem černé, dosti nehezké skládky na hráz Jezínského rybníka. Ten je protažen v údolí severovýchodním směrem a postupně se úží. jezinsky-rybnikRybník obklopují poměrně vysoké břehy porostlé stromovím. Bohužel voda v rybníce je hodně znečištěná. Na severní straně se nad rybníkem zvedá asi 10 metrová skála. Je porostlá lesem a výhled na rybník je omezený. Odtud se dá vystoupat na návrší V Jezinách, projít přes louku a les na okraj pole. Při kraji pole se jde k východu do míst, kde má být opuštěný lom. Po něm, kromě značky v mapě, již nic nezbylo. Byl zavezen a je tady jen louka obklopená lesem.hora-slavnik-od-jihu26-v-mistech-byvaleho-lomuZ tohoto místa se otevírají zajímavé pohledy především k severu a východu. Jsou odtud vidět na severu pověstmi opředený Slavník ( 627 m.n.m.) a na východě Hora ( 544 m.n.m.). Při pohledu zpět je vidět návrší V Jezinách. Na jihozápadě se zvedá Semlina a o něco dál kopce Vrch ( 584 m.n.m.) a jeho hřeben uzavírá Džbán. Ten ukrývá skromnou zříceninu stejnojmenného hradu. Cesta odtud pokračuje mezi poli k JV a z jednoho místa je na západě vidět část Plánického kdyz-rozkvetou-trnkyhřebene. Z cesty se odbočí na okraji lesa vlevo a travnatou cestu se stoupá na vrchol Semliny. Tu pokrývá les na severním svahu smrkový a na jižním převládají borovice. Samotný vrchol si pro sebe zabraly šlahouny ostružiníku a není odtud nikam vidět. Zbývá sestoupit pod jižní svah a najít skály. Z cesty k východu odbočuje pěšina, po které se sestoupí do údolí.kopec-vrch-z-udolicesta-k-vrcholu-semlinyÚdolí potoka je v těchto místech dosti široká mokřina a tak je nutné svěřit se jen zvířecí stezce při okraji lesa. Chůze to je sice všelijaká, ale první skála je po chvíli na dohled. Objeví se znenadání mezi stromy a překvapí jak výškou tak i malebností. Skály jsou vápencové, z velké části porostlé travinami a mechem. Jsou dosti nestabilní, což dokazují odlomené kameny na dně údolí. Postup pěšinou je hodně pomalý, ale na druhé straně se lépe vnímá klid a krása udoli-cernicskeho-potokatohoto místa. Klid občas přeruší některý z opeřených obyvatelů lesa. Mezi nimi má hlavní slovo strakapoud. Jarní květena je hodně chudá, kvetou pouze šťavely a mochna jarní. Skála na západní straně vystupuje přímo z bažiny a je nutné vystoupit na hřeben. Je to horší než to na první pohled vypadá, ale jinak to nejde. Délka skal je jistě přes sto metrů a výška mezi 15 až 20 metry.skalysemlinske-skaly-vychodni-castNad skalami se prochází volně lesem k západu. Nečekanou překážkou je údolí potůčku, který přitéká od Jezínského rybníka. Je zcela zarostlé keři černého bezu a trnek. O to více se přivítá méně zarostlý úsek, kde lze přejít na druhou stranu. Tady začínají hustě nasázené borovice, ale prochází mezi nimi pěšina k pastvině. Na té přežvykuje stádo býků, ale vzdálenost více jak sta metrů dává jistotu pastvinou projít na polní cestu. Tou je stará známá z počátku semlinske-skaly-stredvycházky. Otevírá se odtud pohled k jihu na Vrch a k severu na borovicemi porostlé návrší. Hladina rybníka se pod paprsky slunce trochu vylepšila. Zbývá dojít do obce a může se bilancovat. Délka cesty je mezi 5 až 6 kilometry s celkovým převýšením okolo 100 metrů. Nevedou tudy žádné značené cesty, větší část se prochází volně lesem nebo po loukách. Mapa KČ T má číslo 68 Pootaví.vrch-a-dzban

This entry was posted in Nezařazené. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *